Václav Březnovský
Ujařmení světa Židy

Václav Březnovský

Václav Březnovský byl český podnikatel a politik, představitel radikálního antisemitského křídla mladočeské strany. Vyučil se rukavičkářem, později vlastnil rukavičkářskou dílnu a byl známý mezi pražskými živnostníky. V roce 1863 se účastnil polského povstání proti Rusku a organizoval české dobrovolníky v Krakově. Byl pak zatčen. Později byl aktivní v české politice za mladočeskou stranu. Působil jako člen pražské obchodní komory a od roku 1884 zasedal ve sboru obecních starších města Prahy. V letech 1895–1907 byl poslancem Českého zemského sněmu. Byl sem zvolen za Nové Město Pražské. Roku 1893 se stal poslancem Říšské rady , kde zastupoval městskou kurii, obvod Příbram, Březové Hory atd. Nastoupil sem 10. října 1893 místo Blažeje Mixy. Mandát obhájil ve volbách roku 1897, nyní za všeobecnou kurii, obvod Praha, Karlín, Smíchov. V témže okrsku byl zvolen i ve volbách roku 1901. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1907. Patřil k radikálnímu křídlu mladočeské strany. Mladočeská strana ho pojala do svého vedení před zemskými volbami v Čechách roku 1889, kdy se snažila rozšířit svůj záběr i na střední a nižší střední vrstvy. Stal se členem sboru důvěrníků a později i členem výkonného výboru mladočeské strany. V dubnu 1894 v rozpočtové debatě na Říšské radě vystoupili podobně orientovaní poslanci Jan Vašatý, Eduard Grégr a Václav Březnovský s radikálními a zčásti vulgárně opozičními projevy. V rámci mladočeské strany se následně aktivizovalo umírněné křídlo, v jehož čele stál Josef Kaizl, a prosadilo základní programový dokument , kterým se strana distancovala od planého radikalismu. I pak ale stoupenci radikální politiky včetně Březnovského měli na dění ve straně jistý vliv. V roce 1896 se strana rozdělila, když se v Říšské radě projednávala takzvaná Badeniho volební reforma, která výrazně ro...