Jiří Stanislav Guth-Jarkovský
Turistika : turistický katechismus

2003 | Nakladatelství Baset

Výpověď doby konce 19. a začátku 20. století, zásah 1. světové války do života běžného člověka, vznik české turistiky, základní pravidla chování na cestách – to vše obsahuje dílo Turistika Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského, průkopníka české turistiky, předsedy Klubu českých turistů a čelného přestavitele mezinárodníh…o i českého olympijského hnutí. Současného čtenáře překvapí nadčasovost některých autorových úvah a bystrý úsudek . Úsměv naopak vykouzlí některé rady, poučení, či doporučení, kterými by se měl turista na svých cestách doma i v daleké cizině řídit. Turistika má podle autora vychovávat člověka ke vztahu k přírodě, vést k touze po poznávání a sebevzdělávání, k prohlubování tělesné zdatnosti, vlastenectví a radosti ze svobody, kterou turistika nabízí, protože, jak píše autor: „Se smutnou tváří na výlety nechoď“. V edici Nostalgie již vyšlo: Řivnáčův průvodce po Praze, Řivnáčův průvodce po Šumavě, Řivnáčův průvodce po království Českém, Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Výpověď doby konce 19. a začátku 20. století, zásah 1. světové války do života běžného člověka, vznik české turistiky, základní pravidla chování na cestách – to vše obsahuje dílo Turistika Jiřího Stan…islava Gutha-Jarkovského, průkopníka české turistiky, předsedy Klubu českých turistů a čelného přestavitele mezinárodního i českého olympijského hnutí. Současného čtenáře překvapí nadčasovost některých autorových úvah a bystrý úsudek . Úsměv naopak vykouzlí některé rady, poučení, či doporučení, kterými by se měl turista na svých cestách doma i v daleké cizině řídit. Turistika má podle autora vychovávat člověka ke vztahu k přírodě, vést k touze po poznávání a sebevzdělávání, k prohlubování tělesné zdatnosti, vlastenectví a radosti ze svobody, kterou turistika nabízí, protože, jak píše autor: „Se smutnou tváří na výlety nechoď“. V edici Nostalgie již vyšlo: Řivnáčův průvodce po Praze, Řivnáčův průvodce po Šumavě, Řivnáčův průvodce po království Českém, Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	187
Jazyk:	česky
ISBN10:	808622399X
ISBN:	9788086223995
Vydání:	Vydání v nakladatelství Baset první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 7. 2025 9:32
Číslo položky:	1308228

O autorovi

Jiří Stanislav Guth-Jarkovský

Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, původním jménem Jiří Guth, křtěný Jiří Karel byl český propagátor sportu, generální tajemník Mezinárodního olympijského výboru a spoluautor olympijské charty. V letech 1900–1929 byl předsedou Českého a po vzniku republiky Československého olympijského výboru, spoluzakladatel a první předseda České amatérské atletické unie, předseda a redaktor Klubu turistů. Známý je zejména jako autor publikací o správném a slušném chování. Jiří Guth se narodil v rodině knížecího důchodního Karla Gutha a jeho manželky Barbory, rozené Bařinové, v noci z 23. na 24. ledna, matrikové datum narození je 24. ledna, podle rodinné tradice se narodil ještě 23. Pokřtěn byl jako Jiří Karel Guth. Z jeho tří bratrů byli dva lékaři, třetí byl radou zemského soudu. V letech 1870—1878 vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, poté studoval filozofii, matematiku a fyziku v Praze; studium ukončil roku 1883, když získal první doktorát udělený na české části Karlo-Ferdinandovy univerzity. Po ukončení univerzitního vzdělání se stal vychovatelem synů knížete Schaumburg-Lippe, žil v Náchodě, Ratibořicích a ve Švýcarsku. S knížecí rodinou projel Evropu, Afriku, Asii a Severní Ameriku. Od roku 1888 do vzniku Československa učil na gymnáziích v Praze (na Akademickém gymnáziu, Gymnáziu v Žitné ul., Gymnáziu v Truhlářské a Klatovech a na dívčí škole Minerva. V roce 1919 byl Jiří Guth jmenován odborovým radou v kanceláři presidenta republiky. V letech 1919–1922 pracoval jako ceremoniář prezidenta T. G. Masaryka, kdy navrhl statut řádu Bílého lva, který dodnes propůjčuje nebo uděluje prezident republiky, zavedl úřadování na zámku v Lánech a vypracoval audienční řád. Od roku 1922 vedl agendu řádu Bílého lva. V roce 1925 odešel do výslužby. Dne 7. srpna 1897 se oženil s Annou Černou (18. června 1875 - 3. června 19...

Více od autora