Marie Majerová, Peter Jilemnický, Jan Ryska
Trojí přání : [Povídky]

1975 | Nakladatelství Orbis

Stav

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	obálka Josef Paukert
Vazba:	sešit
Počet stran:	[32]
Jazyk:	česky
Překladatel:	Vladimíra Gebhartová
Edice:	22. svazek ed. 22. svazek ed. Ilustrované sešity
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 5. 2021 13:47
Číslo položky:	176761

O autorech

Marie Majerová

Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, byla česká prozaička, komunistická novinářka, překladatelka a národní umělkyně . Její rodiče byli František Bartoš, řezník v Úvalech a Barbora Bartošová-Jarošová. Narodila se v domě čp. 18 . Měla mladšího bratra Josefa, který však zemřel v sedmi měsících na zápal plic. Otec se oběsil v lese roku 1886, když byly Marii čtyři roky. Po jeho smrti se matka s dcerou přestěhovala do Prahy, kde našla pomocí svého švagra práci jako šička potahů na čalouněný nábytek. V roce 1890 se provdala za vysloužilého poddůstojníka Aloise Majera, jeho příjmení Marie převzala zpočátku jako pseudonym a od roku 1921 je používala jako oficiální občanské příjmení. Matka si zařídila malý uzenářský krámek. V roce 1894 otčím získal práci v kladenských ocelárnách a rodina se přestěhovala do nedalekého Újezda, později se usadili v Kročehlavech. Narodily se jim další dvě dcery. Otčím střídal zaměstnání, byl odborovým funkcionářem a Marii přivedl mezi socialistickou mládež. Mládí prožila na Kladně v domě čp. 207 , kde také absolvovala měšťanku. Marie chtěla být učitelkou a matka ji v roce 1896 zapsala do německé klášterní školy v Horažďovicích, aby se zdokonalila v němčině. Nedostatek peněz jí zabránil pokračovat ve studiu a v roce 1898 musela jít sloužit k bohatým příbuzným do Budapešti. Po roce služby se vrátila k rodičům a krátkou dobu působila jako písařka v Praze. Zapojila se aktivně do dělnických akcí a schůzí, byla členkou divadelního ochotnického souboru, navštěvovala Dělnickou akademii a večerní obchodní školu. Byla pracovitá a ambiciózní, hodně četla. Od roku 1899 bydlela v Praze, kde se stýkala s mladými pokrokovými intelektuály z okruhu kolem S. K. Neumanna. Na stránkách sociálnědemokratického tisku jí začaly vycházet první povídky. Měla milostný poměr s básníkem Franti...

Více od autora

Jan Ryska

Jan Ryska byl český spisovatel, pedagog, publicista a redaktor. Jeho otec byl dělníkem. Základní školu vychodil Jan Ryska v Líšťanech u Loun, na reálce maturoval v Lounech v roce 1934. Poté vystudoval Státní pedagogický institut, studium ukončil v roce 1935 a nastoupil na vojenskou službu. Od roku 1937 do roku 1943 učil na různých školách, poté byl do konce války pracovně nasazen v továrně Letov. Po válce se navrátil k učitelskému povolání, od roku 1947 studoval na Ústřední novinářské škole při ÚV KSČ. Po ukončení tohoto studia se v roce 1948 stal na Ministerstvu školství, věd a umění pracovníkem sekretariátu a vedoucím tiskového a propagačního oddělení. Ministrem byl v té době Zdeněk Nejedlý. Ryskovy příspěvky v tisku týkající se školství byly v duchu myšlenek jeho nadřízeného, ministra Zdeňka Nejedlého. Spolu s Jaroslavem Kojzlarem vydal k 75. narozeninám Zdeňka Nejedlého publikaci pro děti O Zdeňkovi Nejedlém, V roce 1952 otiskly Literární noviny Ryskovy verše oslavující právě zemřelého básníka S. K. Neumanna. obdivně o něm napsal i do časopisu pro děti Mateřídouška . Na práci ministerského úředníka navázal letech 1953–1958 jako vedoucí kulturní rubriky časopisu Svět sovětů a poté redaktor měsíčníku Praha-Moskva. V letech 1963–1967 vedl v Čs. rozhlase vysílání pro mládež. Od října 1967 se stal šéfredaktorem Pionýrských novin. Ty se pod jeho vedením přeměnily na populární dětský časopis Sedmička, který vycházel od května 1968 do roku 1992. Jan Ryska zůstal šéfredaktorem Sedmičky až do svého odchodu do důchodu. Od šedesátých let 20. století začal též knižně publikovat svá díla pro mládež. Pětašedesátých narozenin Jana Rysky si povšimlo Rudé právo příznivým hodnocením jeho tvorby pro děti. Zemřel v Praze ve věku 67 roků. Po válce publikoval příležitostně verše v denících a časopisech. Psal poznámky o kultuře. Jan Ryska vlastnil chalupu v Kytlici, stejně jako nap...

Více od autora