Vladimir Sergejevič Solov‘jev
Tři rozhovory : o válce, pokroku a konci světových dějin obsahující Krátkou legendu o Antikristu a několik menších přiložených statí

2011 | Nakladatelství Pavel Mervart

Kniha Tři rozhovory o válce, pokroku a konci světových dějin je posledním dokončeným dílem Vladimíra Solovjova. Podle slov F. Rouleaua z předmluvy k tomuto svazku v ní "konečně nachází rovnováhu mezi pokrokem, působícím v dějinách světa, a dovršením tohoto pokroku, jež už leží mimo tyto dějiny . Nachází rovnováhu mezi …vtělením jako principem univerzální srozumitelnosti a jako osobní skutečností . Nachází rovnováhu uvnitř christologie samé mezi slávou a křížem . A konečně nachází rovnováhu mezi teoretickou filosofií idealistického střihu a morálním myšlením biblického typu: lidské jednání a svoboda se vepisují do samého srdce Bohočlověka. Taková je cesta boho-lidství nejen v duchu, ale i v pravdě." Kniha Tři rozhovory o válce, pokroku a konci světových dějin je posledním dokončeným dílem Vladimíra Solovjova. Podle slov F. Rouleaua z předmluvy k tomuto svazku v ní "konečně nachází rovnováhu mezi …pokrokem, působícím v dějinách světa, a dovršením tohoto pokroku, jež už leží mimo tyto dějiny . Nachází rovnováhu mezi vtělením jako principem univerzální srozumitelnosti a jako osobní skutečností . Nachází rovnováhu uvnitř christologie samé mezi slávou a křížem . A konečně nachází rovnováhu mezi teoretickou filosofií idealistického střihu a morálním myšlením biblického typu: lidské jednání a svoboda se vepisují do samého srdce Bohočlověka. Taková je cesta boho-lidství nejen v duchu, ale i v pravdě."

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	201
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087378636
ISBN:	9788087378632
Překladatel:	Františka Sokolová
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Agora
Vydání:	Vyd. 2., V nakl. Pavel Mervart 1.
Vydáno v:	Červený Kostelec
Vystaveno:	26. 7. 2025 15:27
Číslo položky:	1318730

O autorovi

Vladimir Sergejevič Solov‘jev

Vladimir Sergejevič Solovjov byl vlivný ruský filosof, publicista, univerzitní učitel, teolog a mystik, blízký přítel F. M. Dostojevského. Jeho myšlení ovlivnilo mj. československého prezidenta T. G. Masaryka. Solovjovův otec byl významný ruský historik Sergej Michajlovič Solovjov , matka pocházela z ukrajinské rodiny a mezi jejími předky byl i básník a teolog Hryhorij Skovoroda. Na střední škole se Solovjov rozešel s pravoslavím, v němž byl vychován, a stal se nihilistou. Od roku 1869 studoval nejprve biologii, přes studium filosofie se však ke své víře vrátil. Po studijním pobytu v Londýně krátce přednášel v Moskvě, roku 1877 se přestěhoval do Petrohradu, kde roku 1880 promoval. Když roku 1881 veřejně požádal cara, aby amnestoval vrahy svého otce Alexandra II., musel se s univerzitní kariérou rozloučit a žil jako nezávislý spisovatel. Věnoval se pak více tradičním filosofickým tématům, epistemologii a etice. Jeho přítelem byl Włodzimierz Spasowicz, člen redakce časopisu Věstník Evropy , ve kterém Solovjov publikoval. V posledních letech připravoval se svým mladším bratrem nový překlad Platónových dialogů. Jeho asketický způsob života byl prý vzorem pro postavu Aljoši Karamazova v Dostojevského románu Bratři Karamazovi. Zemřel ve velké chudobě. Solovjov byl hluboce věřící pravoslavný křesťan, zároveň ale viděl slabiny ruské církve, zejména její závislost na carovi a státu, a obdivoval římskokatolickou církev. Jeho hlavním cílem bylo podpořit ekumenické sblížení křesťanských církví, zejména pravoslaví a katolictví. Ve „Třech rozhovorech“ naznačuje utopickou představu sjednocení křesťanů i jejich zápas s Antikristem. Ideál duchovního sjednocení a spojení, které nacházel i v Bibli, chápal jako smysl pravoslavného pojmu soborn...

Více od autora