Rudolf Fišer, Jiří Uhlíř, Eva Nováčková
Třebíč

1978 | Nakladatelství Blok

První díl třísvazkových dějin města Třebíče, jež mají postihnout základní vývojové tendence města a zachytit jeho ekonomický, politický a kulturní rozvoj, zahrnuje nejstarší historii od založení benediktinského kláštera a počátků města až do poloviny 18. století. Výklad o minulosti města konfrontují autoři s vývojem ce…lého třebíčského panství a zasazují jej do širšího rámce národních dějin. První díl třísvazkových dějin města Třebíče, jež mají postihnout základní vývojové tendence města a zachytit jeho ekonomický, politický a kulturní rozvoj, zahrnuje nejstarší historii od založení bened…iktinského kláštera a počátků města až do poloviny 18. století. Výklad o minulosti města konfrontují autoři s vývojem celého třebíčského panství a zasazují jej do širšího rámce národních dějin.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	210, [1] s., 8 s. mp
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	9. 8. 2024 10:24
Číslo položky:	936791

O autorech

Rudolf Fišer

Rudolf Fišer je český historik, pedagog, autor a spoluautor prací z české historie. Od roku 2011 je čestným občanem města Třebíče. Také je držitelem nejvyššího ocenění Kraje Vysočina. Rudolf Fišer je rodákem z Domaželic u Přerova, v obci však strávil jen několik let svého dětství. Jeho otec byl četníkem, který obdržel i několik vyznamenání. Po tom, co byl otec převelen do Zlatých Hor, tak se spolu s ním přestěhovala i celá rodina. Roku 1946 ve Zlatých Horách Rudolf Fišer nastoupil na základní školu, kde vychodil dvě třídy. V té době mu onemocněla matka, a tak se celá rodina stěhovala znovu, a to do Třebíče, kde v té době bydlely sestry Rudolfovy matky. V Třebíči Rudolf Fišer dochodil základní školu na tehdejší "jedenáctiletce" na Václavském náměstí, docházku zakončil maturitou v roce 1957. Po maturitě Rudolf nastoupil na tehdejší Univerzitu Jana Evengelisty Purkyně v Brně, dnešní Masarykovu univerzitu. V té době se na studiích volil hlavní a vedlejší obor. Hlavním oborem pro Fišera byl dějepis, vedlejším pak český jazyk. Po absolvování vysoké školy se Rudolf Fišer zaměřoval především na středověk, měl nastoupit do historického ústavu v Brně, ale kvůli nástupu na vojnu na toto místo nenastoupil. Po dvou letech vojenské služby se stal učitelem na Základní škole Tasov. Potom nějaký čas působil opět jako učitel na Obchodní akademii v Třebíči. Od února 1971 učil historii na již zmiňované Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kde napsal i svoji kandidátskou práci. Poté se vrátil zpět do Třebíče, kde se stal zástupcem ředitele na Gymnáziu Třebíč. V této funkci setrval 23 let, poté odešel do důchodu. Ve svých začátcích se věnoval především ranému středověku, ale vzhledem k problematice získávání informací z Polska se dostal k třebíčské historii. V knihách zjistil určité nesrovnalosti, případně nevhodné překlady slov, a tak se začal o historii Třebíče zajímat podrobněji. Zkoumal Kosmovu kroniku, kde je ve vsuvce...

Více od autora

Jiří Uhlíř

Jiří Uhlíř je český bibliograf, filmograf a publicista. Středoškolský pedagog PhDr. Jiří Uhlíř, narozený 21. dubna 1937 v obci Jasenná na Jaroměřsku, okres Náchod, od 19. května 1955 do 1. května 2021 opublikoval takřka 3000 prací, z toho přes 35 samostatných knížek a knih, u desítek dalších je spoluautorem. Uplatnil se především jako autor literatury faktu. Publikoval své články, recenze, studie, medailonky osobností, vlastivědy obcí, historické monografie, desítky bibliografií a filmografií. Články, statě i studie otiskl ve vícero jak 155 různých titulech periodik, almanachů i sborníků v českých zemích i na Slovensku. Absolvoval Vysokou školu pedagogickou v Praze a postgraduální studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Jako pedagog Střední lesnické školy Trutnov v šedesátých letech 20. století na sebe upozornil coby amatérský bibliograf a filmograf. Zpracoval dvoudílnou Bibliografii lesnického školství na území Československa v letech 1850–1968 , na niž navazoval druhý díl registrující období let 1969–1992, vydaný Ministerstvem zemědělství ČR . To věnovalo výtisky prvního dílu zahraničním účastníkům mezinárodního sympozia o výchově lesníků ve švédském Stockholmu v září a říjnu 1971. Byl jedním z průkopníků informatické výchovy na středních školách v ČR v letech 1971–1998. Jako pedagog podnítil a získal své studenty ke zpracování 311 soupisů lidových jmen a názvů rostlin a živočichů, nářečí i slangů, a především k soupisu pomístních jmen na katastrech obcí a polesí ČR v letech 1971–1988, jimiž obohatili archiv vědeckého Ústavu pro český jazyk Československé akademie věd v Praze. V letech 1965–1981 natočil celkem 14 amatérských dokumentárních filmů. Jako amatérský filmograf zpracoval soupis filmů ve své knize Božena Němcová ve filmu a v televizi , jež reprezentovala Československo na mezinárodní filmologické výstavě v rámci mezinárodního festivalu v Benátkách ...

Více od autora