Knihy
Ostatní
Humor
Milan Albich
Trampské anekdoty

Milan Albich
Trampské anekdoty : 3

1970 | Lidové nakladatelství

Pro sbírku anekdot, spjatých se svérázným prostředím trampské společnosti, čerpal autor ze starých časopisů, z "osadních kronik, cancáků i z potlachů". Výběr zajišťuje vskutku dobrou zábavu - vtipy jsou podány v syrovém stavu, který přivádí čtenáře bezprostředně do kontaktu s trampským stylem života, s nebrzděným vesel…ím, s nevybíravým výrazivem i s nepředstíranými způsoby. Pro sbírku anekdot, spjatých se svérázným prostředím trampské společnosti, čerpal autor ze starých časopisů, z "osadních kronik, cancáků i z potlachů". Výběr zajišťuje vskutku dobrou zábavu - vtipy js…ou podány v syrovém stavu, který přivádí čtenáře bezprostředně do kontaktu s trampským stylem života, s nebrzděným veselím, s nevybíravým výrazivem i s nepředstíranými způsoby.

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	95
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jaroslav Faigl
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Anekdoty
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 10. 2025 14:43
Číslo položky:	1419110

O autorovi

Milan Albich

Milan Albich byl český malíř, grafik, ilustrátor a typograf. V letech 1945 - 1949 vystudoval výtvarnou výchovu na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, jeho profesory byli Martin Salcman, Cyril Bouda, František Kovárna a Karel Lidický. Roku 1948 vyzdobil interiér divadla Junák. Již tehdy byl členem Jednoty umělců výtvarných . Krátce po absolutoriu učil výtvarnou výchovu a přitom maloval. Od roku 1958 začal vystavovat obrazy, kresby a grafiku na výstavách, které pořádal Svaz československých výtvarných umělců, do kterého byl toho roku přijat, když vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1959 - 1969 tíhl k abstrakci a stal se zakládajícím členem tvůrčí skupiny Proměna , jejímiž členy dále byli, Karel Malich, Ivan Minařík, Přemysl Pospíšil, Miroslav Rada a fotograf Jan Šplíchal. S nimi vystavoval na šesti výstavách především geometricky zjednodušené krajiny, ženské akty a zátiší v pastelových barvách, vytvořené technikou olejomalby. V období normalizace, kdy skupina v letech 1970 - 1973 přešla k disentu a brzy na to byla zrušena, se Albich přihlásil oficiální linii socialistického realismu, ale ve volné tvorbě v podstatě mnoho neměnil. Oblíbil si motivy přímořské krajiny v Bulharsku, v Pobaltí v Polsku , podnikl několik studijních cest do NDR, do Sovětského svazu, ale i na Kubu, kde roku 1971 v Havaně uspořádal svou výstavu obrazů. Třicet pět let byl výtvarným redaktorem Lidového nakladatelství v Praze, pro které graficky upravil nebo také ilustroval na pět desítek knižních titulů. Pracoval také pro nakladatelství Svoboda a Mladá fronta. Roku 1960 byl oceněn čestným uznáním v soutěži o Nejkrásnější knihu roku. Nejvíce jsou ceněny jeho obrazy z období modernismu ze 60. let, v letech 1968-1969 zaujal také obrazy vystavenými na 1. a 2. salónu pražských výtvarníků v domě U Hybernů. Kromě účasti na kolektivních výstavách uspořádal na 20 samostatných výstav,...

Více od autora