Karel Poláček: Tisíc let starého Plzence

Karel Poláček, Josef Kubín, Anna Pokorná, Robert Straka, Jan Cink, Oldřich Mašek, Jarmila Polášková, Vojtěch Průcha, Milouš Vyleta
Tisíc let starého Plzence : 976-1976

1976 | Západočeské nakladatelství

Jubilejní sborník přibližuje historii a současnost města v okrese Plzeň-jih. Vedle úvodu M. Vylety a básně A. Vrbové Rodiště obsahuje články a studie: R. Straka: Tisíc let; J. Kraft: Stručná geologická charakteristika Starého Plzence a jeho blízkého okolí; J. Sofron: Flóra a Vegetace; J. Dvořák: Zvířena v okolí Starého… Plzence; R. Turek: Staroplzenecko v časném středověku; M. Bělohlávek: Úpadek a doba ponížení 1266-1646; R. Straka: Z historie města 1646-1974; A. Pokorná a kol.: Od minulosti k přítomnosti Sedlce. Jubilejní sborník přibližuje historii a současnost města v okrese Plzeň-jih. Vedle úvodu M. Vylety a básně A. Vrbové Rodiště obsahuje články a studie: R. Straka: Tisíc let; J. Kraft: Stručná geologick…á charakteristika Starého Plzence a jeho blízkého okolí; J. Sofron: Flóra a Vegetace; J. Dvořák: Zvířena v okolí Starého Plzence; R. Turek: Staroplzenecko v časném středověku; M. Bělohlávek: Úpadek a doba ponížení 1266-1646; R. Straka: Z historie města 1646-1974; A. Pokorná a kol.: Od minulosti k přítomnosti Sedlce.

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	153 , 48 obrazových příloh
Jazyk:	česky
Editor:	Václav Brašna
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Vimperk
Vystaveno:	10. 9. 2026 15:18
Číslo položky:	1912366

O autorech

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora

Josef Kubín

Josef Štefan Kubín byl spisovatel, který se věnoval především lidové slovesnosti. Narodil se v Jičíně. Jeho otec byl kupcem, prodával ovoce a také hospodařil. Z vojny byl světaznalý a rád vyprávěl. Matka uměla mnoho písní a pohádek. J. Š. Kubín vystudoval jičínské gymnázium a pražskou filozofickou fakultu. Tu opustil v roce 1891 jako středoškolský profesor češtiny, němčiny a francouzštiny. Učil na reálce v Kutné Hoře, potom deset let v Českých Budějovicích. V Pošumaví začal sbírat lidové písně. Dále působil ve svém rodišti, v Mladé Boleslavi a nakonec na gymnáziu v Praze. V roce 1925 odešel do penze. Dalších čtyřicet let se J. Š. Kubín věnoval jak sběratelské činnosti, tak vlastní literární tvorbě. V roce 1929 dostal uznání od francouzského ministerstva školství za jazykové publikace o francouzštině. V roce 1934 se J. Š. Kubín stal za vědecké zásluhy členem Královské české společnosti nauk. Od roku 1946 byl členem České akademie věd a umění a v roce 1958 čestným členem Národopisné společnosti. V roce 1962 se J. Š. Kubín stal prvním členem mezinárodní společnosti International Society for Folk Narrative Research. V roce 1954 byl za literární činnost prohlášen zasloužilým a v roce 1964 národním umělcem. Ověnčen uznáním a poctami zemřel ve věku 101 let.

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…