Jiří Wolker
Těžká hodina

1957 | Nakladatelství MF

Wolkrova druhá básnická sbírka, nazvaná podle úvodní básně, vyšla v r. 1923 a stala se stěžejním dílem proletářské poesie 20. let. Titulní verše jsou básnickým vyjádřením poctivé a přesvědčivé cesty jinocha Wolkra ve Wolkra muže a komunistu. Básníkovo srdce "statečné a nesmlouvavé", podle jehož představ chtěl Wolker vy…tvořit "život člověka spravedlivého", jej přivedlo do revolučního hnutí, protože jedině tam jeho představa života splynula s představou druhých. Základem sbírky jsou balady, v nichž básník navázal na slavnou tradici balad Erbenových a Nerudových, jejichž klasické formě dal nový obsah; vyjádřil v nich bídu člověka dvacátých let i vzpouru proti ní. Vrcholem sbírky a vítězstvím Wolkra člověka je pochopení, že "svět jsou jen ti, kteří jej živí, by z něho živi byli, moře jsme my, dělníci zvlněných svalů, cizí i zdejší, my, skutečnost jediná, skutečnost nejskutečnější". Wolkrova druhá básnická sbírka, nazvaná podle úvodní básně, vyšla v r. 1923 a stala se stěžejním dílem proletářské poesie 20. let. Titulní verše jsou básnickým vyjádřením poctivé a přesvědčivé cesty j…inocha Wolkra ve Wolkra muže a komunistu. Básníkovo srdce "statečné a nesmlouvavé", podle jehož představ chtěl Wolker vytvořit "život člověka spravedlivého", jej přivedlo do revolučního hnutí, protože jedině tam jeho představa života splynula s představou druhých. Základem sbírky jsou balady, v nichž básník navázal na slavnou tradici balad Erbenových a Nerudových, jejichž klasické formě dal nový obsah; vyjádřil v nich bídu člověka dvacátých let i vzpouru proti ní. Vrcholem sbírky a vítězstvím Wolkra člověka je pochopení, že "svět jsou jen ti, kteří jej živí, by z něho živi byli, moře jsme my, dělníci zvlněných svalů, cizí i zdejší, my, skutečnost jediná, skutečnost nejskutečnější".

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

lehce zašlá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (8. 6. 2026)

Další varianty

	Stav Velmi dobrý lehce zašlá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (8. 6. 2026)	329 Kč
	Stav Dobrý vazba povolená, vše drží	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (8. 6. 2026)	~~349 Kč~~ 299 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehce zašlá obálka
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	72, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	50. svazek ed. 50. svazek ed. Květy české poesie
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 5. 2026 9:48
Číslo položky:	1763606

O autorovi

Jiří Wolker

Jiří Wolker, celým jménem Jiří Karel Wolker , byl český básník, představitel tzv. proletářské poezie. Rod Wolkerů pochází z předměstí Prostějova, kde žil Jiřího praděd Martin Wolker. Martinův syn Karel se zde živil jako kožešník a vnuk Ferdinand bydlel již v samotném Prostějově. V roce 1899 si Ferdinand vzal za manželku Zdenu Skládalovou , dceru svého firemního společníka a prostějovského měšťana Jiřího Skládala. Ferdinandovi a Zdeně se v březnu 1900 v domě č. 22 narodil syn, který byl pokřtěn jako Jiří Karel. Narodil se v Prostějově v dobře situované rodině bankovního úředníka Ferdinanda Wolkera a jeho ženy Zdeny, vystudoval Gymnázium Jiřího Wolkera . V letech 1916–1917 se pod vedením Antonína Svojsíka účastnil skautských táborů v Orlovských lesích nedaleko hradu Lipnice. Do dvaceti let trávil prázdniny ve vile na Svatém Kopečku u Olomouce, u babičky Anežky Skládalové. Tato vila dnes nese název vila Jiřího Wolkera a je kulturní památkou. Od roku 1919 studoval na přání svého otce práva v Praze, přičemž zároveň navštěvoval literární přednášky Františka Xavera Šaldy a Zdeňka Nejedlého. V Praze pobýval do června 1923. V roce 1921 vystoupil Wolker z římskokatolické církve. Od roku 1921 byl členem prostějovské pobočky KSČ. V letech 1921–22 byl členem Literární skupiny a 1922–23 Devětsilu; v obou případech byl důvodem jeho odchodu nesouhlas s vývojem a politickou neangažovaností. V dubnu 1923 mu byla zjištěna tuberkulóza. Od června do prosince téhož roku se léčil ve Vysokých Tatrách, v Tatranské Poliance a na chorvatském ostrově Krk; nakonec byl smrtelně nemocný převezen domů, kde za několik dní zemřel. Je pochován na městském hřbitově v Prostějově. Po smrti se jeho dílo stalo několikrát terčem bojů o umělecký odkaz. Už v roce 1925 se v časopise Pásmo, vydávaném Devětsilem, objevil nepodepsaný článek (autory byli Černík, Hala...

Více od autora