Friedrich Torberg
Teta Joleschová : aneb Zánik západní civilizace v židovských anekdotách Paperback

V Tetě Joleschové nás Friedrich Torberg uvádí do kavárenského života Prahy a Vídně 20. a 30. let, kde ještě přežívá útulná a snášenlivá kultura mnohonárodního starého Rakouska, kde se střední vrstva stále považuje za spoluobčany a tráví neuvěřitelné tisíce hodin v družných diskusích o lidech, kultuře a stavu světa. Ta…dy pěstovala dnes už zaniklé konverzační umění repartee – okamžité, hbité a především vtipné odpovědi. Jak dokládají Torbergovy anekdoty, nepochybně v něm excelovala proslavená i zneslavená židovská výmluvnost, sebeironie a sebeobranný humor, v nemalé míře i proto, že židé ztratili ochranu starého mocnářství. Bonmot či epigram mohou vzniknout právě jen v takové pestré pospolitosti. Skutečně: v podivuhodné symbióze se v tehdejších kavárnách prolíná svět obchodníků a prokuristů s literáty a umělci všeho druhu a pozdní květ rakouské kultury po první válce má své kolektivní kořeny, tak často židovské a české, právě zde: Stefan Zweig, Rainer Maria Rilke, Karl Kraus, Peter Altenberg, Leo Perutz, Franz Werfel, Robert Musil – máme-li jmenovat alespoň ty nejvýznačnější. Svět rakouských kaváren zanikl, ta tam je legendární Tante Jolesch, ale vtip trvá. V Tetě Joleschové nás Friedrich Torberg uvádí do kavárenského života Prahy a Vídně 20. a 30. let, kde ještě přežívá útulná a snášenlivá kultura mnohonárodního starého Rakouska, kde se střední vrstva s…tále považuje za spoluobčany a tráví neuvěřitelné tisíce hodin v družných diskusích o lidech, kultuře a stavu světa. Tady pěstovala dnes už zaniklé konverzační umění repartee – okamžité, hbité a především vtipné odpovědi. Jak dokládají Torbergovy anekdoty, nepochybně v něm excelovala proslavená i zneslavená židovská výmluvnost, sebeironie a sebeobranný humor, v nemalé míře i proto, že židé ztratili ochranu starého mocnářství. Bonmot či epigram mohou vzniknout právě jen v takové pestré pospolitosti. Skutečně: v podivuhodné symbióze se v tehdejších kavárnách prolíná svět obchodníků a prokuristů s literáty a umělci všeho druhu a pozdní květ rakouské kultury po první válce má své kolektivní kořeny, tak často židovské a české, právě zde: Stefan Zweig, Rainer Maria Rilke, Karl Kraus, Peter Altenberg, Leo Perutz, Franz Werfel, Robert Musil – máme-li jmenovat alespoň ty nejvýznačnější. Svět rakouských kaváren zanikl, ta tam je legendární Tante Jolesch, ale vtip trvá.

Stav

Nová

Skladem do týdne Odešleme nejpozději 14. 7. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	0
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073353466
ISBN:	9788073353469
Vystaveno:	29. 1. 2026 18:28
Číslo položky:	1560975

O autorovi

Friedrich Torberg

Friedrich Torberg, vlastním jménem Friedrich Ephraim Kantor-Berg byl rakouský a československý spisovatel, novinář, scenárista a vydavatel. Psal německy, v českém překladu vyšly jeho knihy Student Gerber maturoval, Teta Joleschová aneb Zánik západní civilizace v židovských anekdotách a Teta Joleschová a dědicové. Byl významným překladatelem knih Ephraima Kishona do němčiny, v poválečném Rakousku působil také jako vydavatel časopisu FORVM a literární kritik. Pseudonym „Torberg“ si vytvořil kolem roku 1930, když začínal publikovat, z poslední slabiky svého příjmení „Kantor“ a z rodného příjmení své matky „Berg“. Torberg pocházel z pražské německo-židovské rodiny. Jeho otec Alfred Kantor odešel do Vídně jako zástupce pražské likérky a poznal zde svoji ženu, Therese Berg, s níž se oženil koncem roku 1900. Torbergova matka a jeho starší sestra Sidonie byly 3. listopadu 1941 deportovány do ghetta v Lodži, kde zahynuly. Jeho mladší sestra Ilse Daus emigrovala do Palestiny a stala se ilustrátorkou dětských knih. S hudebním skladatelem Avrahamem Dausem měla dvě dcery. Friedrich se narodil ve Vídni v Porzellangasse 7a. Vystudoval reálné gymnázium. Hrál vodní pólo za SC Hakoah Wien. V roce 1921 se rodina vrátila do Prahy a Friedrich se stal v roce 1924 československým státním občanem . V roce 1927 složil maturitu na německém reálném gymnáziu v Praze na Smíchově. Od téhož roku spolupracoval s pražským německým tiskem , psal sportovní reportáže a divadelní kritiky. Přátelil se s Egonem Erwinem Kischem, Alfredem Polgarem a Josephem Rothem. Ve Vídni byl pravidelným hostem v Café Herrenhof, kde se potkával s Hermannem Brochem, Robertem Musilem a Franzem Werfelem. V roce 1928 začal studovat na pražské německé univerzitě, nejprve filozofii, později práva. Po třech semestrech ale studium přerušil. V témže roce se stal významným aktérem československého fi...

Více od autora