Milan Dvořák, František Gajdoš, Ladislav Žák
Technologie tváření : návody do cvičení

2005 | Nakladatelství CERM

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	103
Jazyk:	česky
ISBN10:	8021428813
ISBN:	9788021428812
Edice:	Učební texty vysokých škol
Vydání:	Vyd. 2.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	8. 10. 2026 12:28
Číslo položky:	1949449

O autorech

Ladislav Žák

Ladislav Žák byl český malíř, architekt, teoretik architektury a pedagog. Vystudoval klasické gymnázium . Po maturitě začal studovat malbu na Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru profesora Karla Krattnera. V roce 1923 složil zkoušky, které ho opravňovaly k vyučování kreslení a malby. Krátce učil v Praze a v Českých Budějovicích, ale záhy začal studovat architekturu, ve speciálce Josefa Gočára, na AVU. Toto studium ukončil v roce 1927. Během studií byl na stipendijním pobytu ve Francii, po škole se vydal do Německa a Holandska, kde ho zajímaly funkcionalistické stavby, architektura Bauhausu a holandský racionalismus. Začátkem třicátých let postavil několik vil, které jsou považovány za vrcholná díla českého funkcionalismu. Když v letech 1931–1932 Svaz československého díla inicioval výstavbu vzorové kolonie na pražské Osadě Baba, Žák se podílel na výstavbě třemi domy . Ve svých realizacích uplatňoval funkcionalistické principy – volný půdorys, rozlehlé pokoje, propojené s venkovními terasami, světlé fasády, pásová okna. Nalezneme u něj také prvky nautického stylu – kajutové ložnice, zaoblené tvary budov a kruhová okna, střechu Hajnovy vily dokonce korunoval kapitánský můstek. Ve funkcionalistickém stylu navrhoval Žák také interiéry a nábytek. Řídil se přitom puristickou myšlenkou očištění tvaru od zdobných prvků, a anatomickými potřebami člověka. Z materiálů používal dřevo a kovové trubky. Byl členem levicových spolků, jako např. Svazu socialistických architektů. Rekonstrukcí domu v Korunovační ulici 28 se pokusil realizovat svou představu kolektivního bydlení . Pro názorové rozpory se stavebníky přestal na konci třicátých let navrhovat domy, a nadále se věnoval především krajinářské architektuře. Se svým přítelem, architektem Kar...

Více od autora

Milan Dvořák

Hře na klavír a hudební teorii se učil v letech 1944–52 v Hudební škole Leoše Janáčka v Prostějově. V letech 1953–58 studoval na Elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze . Po absolutoriu se uplatnil jako pianista v různých orchestrech . V roce 1965 nastoupil do orchestru Divadla Semafor, vedeného Ferdinandem Havlíkem; v letech 1968–69 orchestr vedl, 1970 angažmá v Semaforu ukončil a působil pak ve svobodném povolání. Od roku 1964 byl pianistou a uměleckým vedoucím instrumentální skupiny, která doprovázela Hanu Hegerovou; od 1968 stál v čele TV Septetu, který se uplatňoval v programech tehdejší Československé televize. V letech 1970–81 byl hudebním dramaturgem Československého rozhlasu, kde pořídil několik set zvukových záznamů. Od 1993 působí jako pedagog skladby na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze. Rozsáhlou činnost skladatelskou zahájil koncem padesátých let kompozicí suity Sluneční soustava pro jazzový soubor Studio 5. Je autorem četných písní a šansonů pro Hanu Hegerovou, Evu Pilarovou a další zpěváky a řady hudeb k filmům a televizním hrám . Napsal rovněž řadu instrumentálních skladeb pro potřeby rozhlasu , několik muzikálů , hudby ke cvičení na celostátních spartakiádách a všesokolských sletech, k Večerníčkům, au...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…