Bohuslav Slánský
Technika v malířské tvorbě : malířský a restaurátorský materiál

1976 | Státní nakladatelství technické literatury

V první části práce vysvětluje restaurátor funkci, druhy a vlastnosti pigmentů, pojidel, rozpouštědel a ředidel, laků, podložek a podkladů pro závěsné obrazy. Druhou část věnuje technice malby těchto obrazů jednoduchými vodovými barvami, temperou, disperzními a olejovými barvami. V poslední části se zabývá materiály, p…řípravou podkladu a technickým postupem při vytváření nástěnných maleb. V první části práce vysvětluje restaurátor funkci, druhy a vlastnosti pigmentů, pojidel, rozpouštědel a ředidel, laků, podložek a podkladů pro závěsné obrazy. Druhou část věnuje technice malby těchto …obrazů jednoduchými vodovými barvami, temperou, disperzními a olejovými barvami. V poslední části se zabývá materiály, přípravou podkladu a technickým postupem při vytváření nástěnných maleb.

Stav

Dobrý

lehce natrhnutý hřbet u zadní strany desek

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce natrhnutý hřbet u zadní strany desek
Vazba:	pevná
Počet stran:	186 s., [28] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	Polytechnická knižnice, 113. svazek ed. 113. svazek ed. Polytechnická knižnice. I. řada, Technický výběr
Vydání:	2., nezm. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 9. 2025 14:54
Číslo položky:	1376321

O autorovi

Bohuslav Slánský

Bohuslav Slánský byl český malíř a restaurátor. Byl prvním, kdo v tehdejším Československu používal rentgenovou fotografii a založil restaurování jako samostatný studijní obor na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl profesorem. Svými znalostmi a výsledky v tomto oboru dosahoval mezinárodní úrovně. Bohuslav Slánský se narodil jako nejmladší ze tří synů magistrátního úředníka Antonína Slánského a Anny Slánské, rozené Haužvicové v Praze 26. ledna 1900. Umělecké a odborné vzdělání započal v letech 1918 – 1924 na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru malby Maxmiliána Pirnera a Maxe Švabinského. V roce 1924 získal stipendium na cestu do Itálie , v témže roce se oženil se svoji spolužačkou Ludmilou Hoppeovou , dcerou generála Viktora Hoppeho. Spolu s manželkou vyučovali kresbu a figurální malbu a připravovali na zkoušky na umělecké školy. Mezi lety 1927 – 1929 podnikl studijní cesty do západní Evropy a Itálie. Rozhodnut věnovat se oboru restaurování nastoupil ke studiu u vědce a pedagoga Prof. Maxe Doernera, vyučujícího techniky a technologii malby na Akademii v Mnichově. Pokračoval u prof. Serafina Mauera na Akademii ve Vídni, dále pak u prof. Klause v Drážďanech, kde se věnoval především studiu obrazů starých mistrů. Praxi získal v Muzeu Franse Halse v Haarlemu, kde se poprvé setkal s moderními metodami průzkumu . V letech 1934-1946 byl zaměstnán v restaurátorské dílně Národní galerie . Významná byla jeho spolupráce s tehdejším ředitelem dr. Vincentem Kramářem, předním znalcem českého středověku i avantgardního umění. V roce 1947 byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, kde založil speciální ateliér restaurátorských technik a působil zde až do roku 1970. Během činnosti na Akademii prof. Slánsk...

Více od autora