Timrava
Ťažké položenie

1964 | Nakladatelství SVKL

Knižka zachytáva atmosféru života vidieckej spoločnosti presnejšie vidieckej inteligencie, s ktorou sa zoznamuje pri kartách, zábavách, ale len zriedka pri práci. Duševný život tejto inteligencie zaráža svojimi prízemnými záujmami, svojou plytkosťou a prázdnotou. Sú to často ľudia, ktorí nedokážu v tejto spoločnosti ná…jsť plný zmysel života a cítia sa v nej zbytoční. Opisuje pocity, rozčarovanie, ktoré najčastejšie prežívajú jej dievčenské hrdinky, ktoré žijú väčšinou dvojakým, pokryteckým životom. Knižka zachytáva atmosféru života vidieckej spoločnosti presnejšie vidieckej inteligencie, s ktorou sa zoznamuje pri kartách, zábavách, ale len zriedka pri práci. Duševný život tejto inteligencie zará…ža svojimi prízemnými záujmami, svojou plytkosťou a prázdnotou. Sú to často ľudia, ktorí nedokážu v tejto spoločnosti nájsť plný zmysel života a cítia sa v nej zbytoční. Opisuje pocity, rozčarovanie, ktoré najčastejšie prežívajú jej dievčenské hrdinky, ktoré žijú väčšinou dvojakým, pokryteckým životom.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	194
Jazyk:	slovensky
Edice:	94. svazek ed. 94. svazek ed. Hviezdoslavova knižnica
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	21. 10. 2023 15:36
Číslo položky:	669632

O autorovi

Timrava

Božena Slančíková-Timrava, vlastním jménem Božena Slančíková, pseudonymy Timrava, Teta z Polichna byla slovenská spisovatelka-prozaička a dramatička. Narodila se v rodině evangelického faráře Pavla Slančíka, který byl spoluzakladatelem Matice slovenské. Měla deset sourozenců , ze kterých se šest dožilo dospělého věku, a mnozí z nich byli později literárně činní. Vzdělání získala nejprve ve svém rodišti, potom ji učil otec, v Banské Bystrici ukončila 4. třídu měšťanské školy. Nevdala se, kvůli tomu pak měla po celý život existenční problémy. Ačkoliv se neustále snažila osvobodit od rodiny, její pokusy najít si práci nebyly příliš úspěšné. Krátce byla společnicí vdovy v Dolním Kubíně, později se stala v Martině kurátorkou sbírek Slovenského národního muzea, ale vydržela tam také jen krátce. V roce 1909 se přestěhovala do Ábelové k bratrovi na faru. Pokusila se ještě stát se pošťačkou, ale nevyšlo jí to stejně jako snaha Eleny Maróthy-Šoltésové uvést ji jako profesionální spisovatelku. Nakonec se stala učitelkou v mateřské škole, až se v roce 1945 odstěhovala k příbuzným do Lučence. Ačkoliv žila v ústraní od center společenského a kulturního dění, její literární a kulturní obzory rozšiřovala jak její rodina, tak i setkání s Kolomanem Banšelem, národovkyní Emou Goldpergerovou a Olgou Petianovou . Začínala vydáváním rukopisného časopisu Ratolesť, který vydávala společně se svojí sestrou Irenou. Do dnešních dob se z něj zachovalo jen jedno jediné číslo – kde přispěla povídkou Na vrchoch . Mezi její první díla patří satirické verše, ale později se věnovala hlavně románům a povídkám, sporadicky i divadelním hrám. Ve svých dílech podávala dokonalý popis lidí a jejich mentality, vlastností i smýšlení, kritizovala soudobé politické a národnostní...

Více od autora