Konrad Lorenz
Takzvané zlo

1993 | Nakladatelství Mladá fronta

Takzvané zlo je asi nejznámější a nejkontroverznější kniha Konrada Lorenze, který se v ní zabývá tématem agrese. Dílo neodmyslitelně patří ke klíčovým textům etologie. Podle autora je agrese v rámci jednoho živočišného druhu podstatně častější než ta mezidruhová. Lorenz tvrdí, že agrese plní důležité funkce regulace so…ciálního chování, jako je ochrana teritoria a rodiny či výběr sexuálních partnerů. Do své ucelené teorie agresivity, jejích příčin, funkcí a motivací, zahrnul také chování člověka, u nějž se agrese může snadno vymknout kontrole. Na základě rituálů, které agresi brzdí i ve zvířecí říši, se ovšem u lidí vyvíjejí pravidla morálky. Takzvané zlo je asi nejznámější a nejkontroverznější kniha Konrada Lorenze, který se v ní zabývá tématem agrese. Dílo neodmyslitelně patří ke klíčovým textům etologie. Podle autora je agrese v rámci j…ednoho živočišného druhu podstatně častější než ta mezidruhová. Lorenz tvrdí, že agrese plní důležité funkce regulace sociálního chování, jako je ochrana teritoria a rodiny či výběr sexuálních partnerů. Do své ucelené teorie agresivity, jejích příčin, funkcí a motivací, zahrnul také chování člověka, u nějž se agrese může snadno vymknout kontrole. Na základě rituálů, které agresi brzdí i ve zvířecí říši, se ovšem u lidí vyvíjejí pravidla morálky.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	237
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020402640
ISBN:	9788020402646
Překladatel:	Alena Veselovská
Vydání:	1 vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 9. 2026 9:53
Číslo položky:	1919682

O autorovi

Konrad Lorenz

Konrad Zacharias Lorenz byl rakouský zoolog, zakladatel moderní etologie. Narodil se v Altenbergu nedaleko Vídně a ve Vídni pak vystudoval medicínu, protože si to přál jeho otec Adolf Lorenz , rakouský ortoped a rodák z Vidnavy. Na univerzitě jej anatomii učil Ferdinand Hochstetter, kterého on sám označoval za výborného anatoma a embryologa a který jej přivedl ke srovnávací anatomii. Metody, které se naučil na srovnávací anatomii, pak používal i při výzkumu chování zvířat. Zájem o živou přírodu ho přivedl ke studiu zoologie a psychologie. Za předmět svého bádání si zvolil fyziologii chování zvířat a stal se zakladatelem nové biologické disciplíny – etologie. Po 2. světové válce založil a později vedl Ústav Maxe Plancka pro fyziologii v Seewiesenu u Starnbergu. Působil i jako profesor na univerzitě v Münsteru a v Mnichově. Studoval zejména instinktivní chování u husy velké a kavky obecné . Byl učitelem českého zoologa Zdeňka Veselovského. V roce 1973 mu byla udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu. Šlo o jednoho z nejvýznamnějších světových přírodovědců 20. století. Po celý svůj poměrně dlouhý život se zabýval studiem chování zvířat a za své objevy v roce 1973 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Narodil se dne 7. 11. 1903 v Altenbergu nedaleko Vídně a zemřel dne 27. 2. 1989. Na přání svého otce, kterým byl rakouský ortoped, vystudoval medicínu ve Vídni a v New Yorku. Jeho celoživotní vášní však byla zoologie. Spolupracoval s vídeňskou zoologickou zahradou, kde mu tamní ředitel svěřoval do opatrování zvířata, která se nechtěla adaptovat na nové podmínky nebo byla poraněná. Lorenz byl velmi úspěšný v jejich léčení a některá zvířata se mu podařilo i v zajetí rozmnožit. Předtím, než se začal naplno věnovat chovatelství a studiu chování zvířat, pracoval jako asistent srovnávací anatomie na univerzitě ve Vídni, avšak tato práce ho nijak zvlášť...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…