Knihy
Vzácné knihy
19. století
Eugène Sue
Tajnosti pařížské 1 - 4 SVÁZANÉ DO DVOU SVAZKŮ...

Eugène Sue
Tajnosti pařížské 1 - 4 SVÁZANÉ DO DVOU SVAZKŮ

1862 | Nakladatelství H. Silber

Obsažené svazky:

Tajnosti pařížské, román sociální 1862 Svazek 1 (332 s.)
Tajnosti pařížské, román sociální 1862 Svazek 2 (340 s.)
Tajnosti pařížské, román sociální 1862 Svazek 3 (208 s.)
Tajnosti pařížské, Román sociální 1862 Sv. 4 (297 s.)

Stav

Mírně opotřebená

zašlé a zašpiněné, prasklá vazba druhého svazku, přední strana a hřbet desek se oddělují od knižního bloku a roztržená první stránka viz foto

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zašlé a zašpiněné, prasklá vazba druhého svazku, přední strana a hřbet desek se oddělují od knižního bloku a roztržená první stránka viz foto
Vazba:	Pevná, převazba
Počet stran:	340 + 332 + 208 + 297
Jazyk:	česky
Edice:	Tajnosti, čili Sbírka tajností hlavních měst celé země
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 7. 2024 21:24
Číslo položky:	920356

O autorovi

Eugène Sue

Eugène Sue, vlastním jménem Marie-Joseph Sue byl francouzský novinář a prozaik období romantismu považovaný za „krále románů na pokračování“ , v nichž dobová socialistická učení a ožehavé sociální problémy spojoval s dobrodružným a napínavým dějem. Narodil se jako syn Jeana Josepha Suea, chirurga a vedoucího lékaře Napoleonovy císařské gardy. Vystudoval lékařství a působil jako vojenský a později námořní lékař. Zúčastnil se tažení Svaté aliance do Španělska v roce 1823, několikrát navštívil Ameriku a Západní Indii a roku 1827 byl účastníkem námořní bitvy u Navarina, kde spojená francouzská a anglická flotila rozdrtila turecké loďstvo. Roku 1829 vystoupil z vojenské služby a odebral se do Paříže, kde se věnoval studiu literatury a malířství . Roku 1830 uveřejnil po domluvách svých přátel námořní román Pirát Kernok , jimž uvedl do francouzské literatury nový žánr, a po jeho úspěchu se začal plně věnovat literatuře. Po napsání několika dalších děl z námořnického prostředí, které se záhy staly oblíbenou lidovou četbou, a po poznání sociálních problémů chudých vrstev společnosti, začal psát společenské romány s dobrodružným dějem, vyznačující se silným sociálním cítěním a pochopením pro problémy drobných hrdinů. Tato liberálně a socialisticky zabarvená díla vycházela na pokračování jako tzv. romány-fejetony v tehdy oblíbených denících La Presse, Le Journal des Débats a Le Constitutionnel a on v nich pranýřoval neřesti moderní civilizace, které podle jeho názoru zaviňovaly špatné společenské řády a zvrhlá, pokažená církev. Roku 1848 byl zvolen do revolučních výborů a poté za departement Seine poslancem Národního shromáždění, v němž se připojil ke krajní levici. Po státním převratu roku 1851 byl vypovězen z Francie, odešel do Annecy v Savojsku, kde také ve věku 53 let zemřel. Jeho socha je jednou ...

Více od autora