Milan Hlavačka, Václav Marek, Josef Opatrný, František Stellner, Martin Kovář, Václav Drška, Václav Veber, Vladimír Nálevka
Tajemství slavných : podivuhodné příběhy světových dějin - 1. díl

1999 | Nakladatelství Akropolis

Kniha, která dokládá, jak poutavým zdrojem příběhů může být světová historie. Šestnáctka osudů slavných osobností od starověku až po 20. století z pera našich předních historiků, doplněná téměř stovkou barevných vyobrazení, přináší poutavé čtení. S kým se zde můžete setkat? Starověk zastupují příběhy Alexandra Velikého… a jeho manželky Róxany, Antonia a Kleopatry a římského císaře Severa s chotí Julií Domnou. Dvanácté století přibližují osudy Eleonory Akvitánské, které se jako jediné ženě podařilo být královnou Francie i Anglie. Na britské ostrovy nás zavádí úděl Jindřicha VIII. a jediné manželky, která ho přežila - Kateřiny Parrové. Ve Francii píše život dramatické kapitoly Jindřicha Navarrského a Markéty z Valois, ale i Ludvíka XIV. a jeho pravnuka Ludvíka XV., stejně jako Bonapartova synovce Napoleona III. V Rusku se odehrává smutný osud Petra I., Dánsko reprezentuje příběh osobního lékaře krále Kristiana VII. - J. F. Struenseeho. Předobraz sexuálního harašení některých politiků přibližuje manželství 16. prezidenta USA Abrahama Lincolna, z našeho kontinentu je zde vyprávění, jak na tom byl ve vztahu k ženám zakladatel „vědeckého“ komunismu Karel Marx. Z nejmladší doby se zde setkáme s G. J. Rasputinem, s králem Eduardem VIII., který se kvůli W. W. Simpsonové vzdal anglického trůnu, s Adolfem Hitlerem a Evou Braunovou a nakonec s Johnem F. a Jacquelinou Kennedyovými. Kniha, která dokládá, jak poutavým zdrojem příběhů může být světová historie. Šestnáctka osudů slavných osobností od starověku až po 20. století z pera našich předních historiků, doplněná téměř stovko…u barevných vyobrazení, přináší poutavé čtení. S kým se zde můžete setkat? Starověk zastupují příběhy Alexandra Velikého a jeho manželky Róxany, Antonia a Kleopatry a římského císaře Severa s chotí Julií Domnou. Dvanácté století přibližují osudy Eleonory Akvitánské, které se jako jediné ženě podařilo být královnou Francie i Anglie. Na britské ostrovy nás zavádí úděl Jindřicha VIII. a jediné manželky, která ho přežila - Kateřiny Parrové. Ve Francii píše život dramatické kapitoly Jindřicha Navarrského a Markéty z Valois, ale i Ludvíka XIV. a jeho pravnuka Ludvíka XV., stejně jako Bonapartova synovce Napoleona III. V Rusku se odehrává smutný osud Petra I., Dánsko reprezentuje příběh osobního lékaře krále Kristiana VII. - J. F. Struenseeho. Předobraz sexuálního harašení některých politiků přibližuje manželství 16. prezidenta USA Abrahama Lincolna, z našeho kontinentu je zde vyprávění, jak na tom byl ve vztahu k ženám zakladatel „vědeckého“ komunismu Karel Marx. Z nejmladší doby se zde setkáme s G. J. Rasputinem, s králem Eduardem VIII., který se kvůli W. W. Simpsonové vzdal anglického trůnu, s Adolfem Hitlerem a Evou Braunovou a nakonec s Johnem F. a Jacquelinou Kennedyovými.

Součástí souboru:

Tajemství slavných 1999 (2 sv. (207, 186 s.), 1. vyd.)

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	207
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085770784
ISBN:	9788085770780
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 2. 2025 11:19
Číslo položky:	1140997

O autorech

Milan Hlavačka

Milan Hlavačka je český historik specializující se zejména na politické, sociální a hospodářské dějiny habsburské monarchie a českých zemí a také na dějiny dopravy. Po absolvování gymnázia v Hořovicích vystudoval v letech 1974–1979 obor historie-germanistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1982 získal tamtéž titul PhDr. a roku 1985 obhájil disertační práci na Ústavu československých a světových dějin Československé akademie věd a obdržel titul CSc. V ČSAV pracoval do roku 1991, kdy přešel na katedru československých dějin FF UK, na níž se roku 1995 habilitoval v oboru české dějiny. Roku 2006 byl prezidentem jmenován profesorem českých dějin. Od roku 2007 pak působil na FF UK jako ředitel Ústavu českých dějin. Od roku 1999 taktéž zároveň pracuje v Historickém ústavu Akademie věd České republiky, kde stojí v čele oddělení dějin 19. století.

Více od autora

Václav Marek

Václav Marek byl český cestovatel, spisovatel, odborný publicista, lappolog a překladatel ze sámských jazyků. Narodil se 5. března 1908 v Sadské. V roce 1929 odešel do ciziny. Po roce 1931 se usadil v norském Laponsku v údolí řeky Susny, dnes národní park Børgefjell. Za druhé světové války se účastnil norského odboje. Roku 1948 se vrátil do Československa. Pracoval v Myslivecké jednotě v oddělení výzkumu biologie zvěře a psal články s tematikou lovu a chovu lovných zvířat, lesnictví apod. Od roku 1951 byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství ve Strnadech na Zbraslavi, kde se zabýval půdní zoologií. Od roku 1955 byl zaměstnán v Československé akademii zemědělských věd v jejím Ústavu vědeckotechnických informací jako odborný dokumentátor a odborný pracovník. Museum v norském Hattfjelldalu vytvořilo z Markovy dokumentační činnosti expozici a vztyčilo mu v údolí Susny pomník. V národním parku Børgefjell se lze též projít po "Markově stezce". Již od čtyřicátých let sepisoval souhrnná díla o sámských dějinách, kultuře a náboženství. V časopise Československá etnografie publikoval několik článků o náboženství a kultuře Sámů a drobné recenze. Napsal románovou trilogii s dějem, odehrávajícím se v Laponsku od konce 18. století po padesátá léta 20. století. V románech použil vyslechnuté sámské příběhy ze Susendalu. Z trilogie vyšel pouze román Kočovníci věčné touhy . Za svou historickou studii Samene i Susendalen získal Marek kulturní cenu. Posmrtně vyšla sbírka jeho překladů sámské ústní slovesnosti Noidova smrt. Pověsti a pohádky z Laponska a studie Staré laponské náboženství . Markovy fotografie z Laponska se často publikují v norských etnografických a historiografických dílech. Markovy vlastní fotografické zvětšen...

Více od autora