Knihy
Historie
Česká a Slovenská historie
Josef Macek
Tábor v husitském revolučním hnutí

Josef Macek
Tábor v husitském revolučním hnutí : 1. díl

1956 | Nakladatelství ČSAV

Tábor, který je vrcholem husitského revol. hnutí a jedním z nejvýznamnějších úseků našich i svět. dějin, nemá až dosud vědecké monografie, jež by zachytila jeho zrození, růst a význam. Poněvadž bez monografie o Táboře není možno podat hlubší vylíčení dějin husitství, pokouší se J.M. v této práci shrnout hl. problémy po…jící se k táborským dějinám. Východiskem studie byla autorovi kniha B. Engelse Německá selská válka, jejíž metodologických podnětů tu použil. Základem práce je rozbor nejstarší táborské městské knihy , který autorovi umožnil poznat sociální strukturu Tábora v době Lipan a po nich a odtud se J.M. soustředil na rekonstrukci vývoje společ. rozvrstvení Tábora od jeho založení až do třicátých let. Přítomná kniha je úvod. částí monografie Tábora a objasňuje kořeny, z nichž rostlo u nás na sklonku 14. stol. a na poč. 15. stol. revoluční hnutí vrcholící r. 1420 založením Tábora. V 1. kap. je podáno kritické hodnocení dosavadní nejdůležitější literatury. Tábor, který je vrcholem husitského revol. hnutí a jedním z nejvýznamnějších úseků našich i svět. dějin, nemá až dosud vědecké monografie, jež by zachytila jeho zrození, růst a význam. Poněvadž bez mo…nografie o Táboře není možno podat hlubší vylíčení dějin husitství, pokouší se J.M. v této práci shrnout hl. problémy pojící se k táborským dějinám. Východiskem studie byla autorovi kniha B. Engelse Německá selská válka, jejíž metodologických podnětů tu použil. Základem práce je rozbor nejstarší táborské městské knihy , který autorovi umožnil poznat sociální strukturu Tábora v době Lipan a po nich a odtud se J.M. soustředil na rekonstrukci vývoje společ. rozvrstvení Tábora od jeho založení až do třicátých let. Přítomná kniha je úvod. částí monografie Tábora a objasňuje kořeny, z nichž rostlo u nás na sklonku 14. stol. a na poč. 15. stol. revoluční hnutí vrcholící r. 1420 založením Tábora. V 1. kap. je podáno kritické hodnocení dosavadní nejdůležitější literatury.

Součástí souboru:

Tábor v husitském revolučním hnutí 1956 (2 sv, 2. vyd.)

Stav

Dobrý

malé oděrky na obálce, podepsaná bývalým majitelem

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, malé oděrky na obálce, podepsaná bývalým majitelem
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	395, 2 y
Jazyk:	česky
Edice:	Práce Československé akademie věd. Sekce filosofie a historie, 2. svazek ed. 2. svazek ed. Knižnice Práce Československé akademie věd
Vydání:	2. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 8. 2024 12:52
Číslo položky:	940696

O autorovi

Josef Macek

Josef Macek byl český historik-medievista a československý politik Komunistické strany Československa. Tématem jeho studií bylo nejprve husitské hnutí, později italská renesance a jagellonské období v českých zemích. Působil také jako poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Po únoru 1948 se jako mladý komunista stal předním režimním historikem. V šedesátých letech ve své práci z marxistických pozic ustupoval. Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968. K roku 1968 se profesně zmiňuje coby ředitel Historického ústavu ČSAV z obvodu Brno. XII. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem Ústředního výboru KSČ. XIII. sjezd KSČ ho zvolil za člena ÚV KSČ. Na funkci rezignoval v říjnu 1969. Na přelomu let 1967-1968, při jednání ÚV KSČ o odchodu Antonína Novotného z postu prvního tajemníka strany, navrhl Macek úspěšně, aby odcházejícímu Novotnému bylo vysloveno poděkování za jeho dosavadní veřejnou činnost, čímž mu neměla být brána možnost budoucího politického uplatnění. Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění , kde setrval do prosince 1969, kdy rezignoval na poslaneckou funkci. Jeho kariéra skončila po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jako historik i jako poslanec Federálního shromáždění se jasně postavil proti okupaci Československa. V roce 1970 byl zbaven všech funkcí, vyloučen z KSČ a Historický ústav, který budoval a vedl, byl reorganizován. Doma nemohl publikovat, proto vydával v zahraničí. Posmrtně vyšlo jeho velké dílo Jagellonský věk v Čechách. Ke konci života se zajímal o Zjevení Panny Marie v Suchém Dole....

Více od autora