Knihy
Zdraví a medicína
Medicína
Štěpán Svačina
Syndrom inzulínové rezistence

Štěpán Svačina: Syndrom inzulínové rezistence

Štěpán Svačina, Klára Owen
Syndrom inzulínové rezistence

2003 | Nakladatelství Triton

Publikace je věnována jednomu z nejčastějších onemocnění – syndromu inzulínové rezistence, který se týká až dvou třetin naší populace. Jednotlivě jsou probrány jeho hlavní složky, samostatné kapitoly se týkají poruch metabolismu lipidů, hemokoagulace a glukózové homeostázy se zvláštním důrazem na prevenci a léčbu manif…estního diabetu, hypertenze a obezity. Kromě uceleného pojetí metabolického onemocnění zahrnuje kniha také zasvěcený pohled na aterosklerózu jako jeho důsledek. Uvedeny jsou rovněž souvislosti s výskytem zhoubných nádorů či psychických onemocnění a vazba k tzv. syndromu polycystických ovarií. Osvětleny jsou také patogenetické aspekty jednotlivých složek syndromu inzulínové rezistence a jeho genetika. Cenné je výrazné zaměření celé knihy na klinickou praxi včetně přehledných tabulek dostupných léčiv a hodnocení jejich případných dalších účinků. Rozsáhlé kapitoly se věnují dietám při jednotlivých součástech syndromu inzulínové rezistence. Podrobně jsou popsány i další léčebné postupy, jako je farmakoterapie, psychoterapie, fyzická aktivita a chirurgická léčba obezity. V závěru knihy jsou podrobně rozebrány možnosti prevence metabolického syndromu a jeho složek a nechybí ani přehled nejvýznamnější literatury. Publikace je věnována jednomu z nejčastějších onemocnění – syndromu inzulínové rezistence, který se týká až dvou třetin naší populace. Jednotlivě jsou probrány jeho hlavní složky, samostatné kapitoly …se týkají poruch metabolismu lipidů, hemokoagulace a glukózové homeostázy se zvláštním důrazem na prevenci a léčbu manifestního diabetu, hypertenze a obezity. Kromě uceleného pojetí metabolického onemocnění zahrnuje kniha také zasvěcený pohled na aterosklerózu jako jeho důsledek. Uvedeny jsou rovněž souvislosti s výskytem zhoubných nádorů či psychických onemocnění a vazba k tzv. syndromu polycystických ovarií. Osvětleny jsou také patogenetické aspekty jednotlivých složek syndromu inzulínové rezistence a jeho genetika. Cenné je výrazné zaměření celé knihy na klinickou praxi včetně přehledných tabulek dostupných léčiv a hodnocení jejich případných dalších účinků. Rozsáhlé kapitoly se věnují dietám při jednotlivých součástech syndromu inzulínové rezistence. Podrobně jsou popsány i další léčebné postupy, jako je farmakoterapie, psychoterapie, fyzická aktivita a chirurgická léčba obezity. V závěru knihy jsou podrobně rozebrány možnosti prevence metabolického syndromu a jeho složek a nechybí ani přehled nejvýznamnější literatury.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	182
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072543539
ISBN:	9788072543533
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 10. 2024 14:52
Číslo položky:	1034889

O autorech

Štěpán Svačina

Štěpán Svačina je český lékař, internista-obezitolog, který se zaměřuje také na lékařskou informatiku. V letech 1999–2005 byl děkanem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od ledna 2015 působí ve funkci předsedy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, když nahradil profesora Jaroslava Blahoše. Po ukončení Akademického gymnázia Štěpánská studoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, kterou absolvoval v roce 1978. Následně se zúčastnil postgraduálního studia na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v oboru matematická informatika a konstrukce programových systémů . Roku 1987 obhájil kandidátskou dizertační práci Počítačová podpora metabolické péče , doktorát získal v roce 2001 obhajobou práce Kvantifikace vztahů u obezity diabetu a metabolického syndromu Habilitační řízení podstoupil na téma Matematické modelování ve vnitřním lékařství a v roce 2002 byl jmenován profesorem UK pro obor vnitřní lékařství. V letech 2001–2003 vykonal kurs MBA na Prague International Business School. Od roku 2007 je členem předsednictva České lékařské společnosti J. E. Purkyně, v lednu 2015 zvolen jejím předsedou. Začínal na Fyziologickém ústavu Fakulty všeobecného lékařství UK , poté přešel na III. interní kliniku 1. LF UK a VFN, kde byl v letech 2001 - 2019 přednostou. V letech 1999–2005 působil ve funkci děkana a předsedy vědecké rady 1. lékařské fakulty UK. Roku 2005 se stal jedním ze tří kandidátů na funkci rektora Univerzity Karlovy, kterým však byl zvolen profesor Václav Hampl.

Více od autora