Gabriel Urbánek
Švýcarské umělecké řemeslo 17. století : keramika, cín, malba na skle

Gabriel Urbánek

Gabriel Urbánek byl český lékař, výzkumný pracovník a sochař. Za svou hlavní životní profesi si zvolil medicínu, ale od mládí se věnoval umění. Byl posluchačem Ukrajinské výtvarné akademie v Praze, odkud odešel pro ideové neshody v názoru na umění Marca Chagalla. V r. 1935 výtvarně spolupracoval s avantgardní scénou E. F. Buriana v Mozarteu. V léčbě se zaměřoval zejména na léčbu chronických onemocnění pohybového ústrojí. Svou lékařskou praxi zahájil na interní klinice všeobecné nemocnice v Praze . Potom sloužil v letech 1940–45 v Kolíně a v Semilech. Té době přechází od malby obrazů k práci se dřevem a sochařství. V roce 1951 se stal primářem v lázních Teplice. Je autorem dávkování léků z programu RTN, které vyráběl od začátku šedesátých do konce sedmdesátých let státní podnik SPOFA. Celý svůj profesní život se věnoval vědecké práci a léčbě chronických degenerativních nemocí, ke kterým zpracoval několik klinických studií. V padesátých letech byl z politických důvodů ve vyšetřovací vazbě. Po návratu vystavoval v Teplicích a v Ústí nad Labem . Vystavoval také v Nové síni v Praze. Stále vracel do Teplic, kde ale nebydlel a dojížděl za rodinou do Prahy. Klidné místo našel ve Voticích, kde koupil dům a po celých asi deset let na sklonku života tam pracoval ve své dílně.