Václav Řezáč
Svědek

1956 | Nakladatelství Československý spisovatel

V románě, vydaném po prvé r. 1942, zobrazil autor na pozadí vzájemných lidských vztahů psychologickou krisi kapitalistického maloměšťáctví. Hrdina románu - "svědek" - je symbolickou postavou, mající podivnou schopnost probouzet v lidech skryté vášně a potlačovaná pudová hnutí. V nenasytné hladovosti vlastní citové práz…dnoty donucuje své spoluobyvatele, na pohled klidné a počestné maloměšťáky, aby odložili přetvářku a odkryli své nejtajnější myšlenky a touhy. Ve svých představách podlehnou "svědkovy" oběti svým hnutím, avšak nakonec se vždy vzpamatují a uzdraví. Tak se strůjce zla stává bezděčně nástrojem dobra, jenž své oběti vrací z jejich samoty mezi lidi a k vlastnímu svědomí. Spodním tónem celého vyprávění je autorova víra, že v lidech převládá prvek dobra a že pouze nepřirozené komplikace konvenčních vztahů pokřivují a znetvořují lidský charakter. V románě, vydaném po prvé r. 1942, zobrazil autor na pozadí vzájemných lidských vztahů psychologickou krisi kapitalistického maloměšťáctví. Hrdina románu - "svědek" - je symbolickou postavou, mající p…odivnou schopnost probouzet v lidech skryté vášně a potlačovaná pudová hnutí. V nenasytné hladovosti vlastní citové prázdnoty donucuje své spoluobyvatele, na pohled klidné a počestné maloměšťáky, aby odložili přetvářku a odkryli své nejtajnější myšlenky a touhy. Ve svých představách podlehnou "svědkovy" oběti svým hnutím, avšak nakonec se vždy vzpamatují a uzdraví. Tak se strůjce zla stává bezděčně nástrojem dobra, jenž své oběti vrací z jejich samoty mezi lidi a k vlastnímu svědomí. Spodním tónem celého vyprávění je autorova víra, že v lidech převládá prvek dobra a že pouze nepřirozené komplikace konvenčních vztahů pokřivují a znetvořují lidský charakter.

Stav

Mírně opotřebená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	312
Jazyk:	česky
Edice:	Dílo Václava Řezáče
Vydání:	Vydání 5.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 7. 2024 14:51
Číslo položky:	904977

O autorovi

Václav Řezáč

Václav Řezáč, vlastním jménem Václav Voňavka , byl český spisovatel. Václav Řezáč, původním jménem Václav Voňavka se narodil v rodině drožkáře Josefa Voňavky a matky Marie, rozené Martínkové, později znovu provdané Hagelbauerové . Starší bratr Josef se narodil roku 1886. Vyrůstal ve staroměstské části Na Františku, otec mu zemřel, když mu byly tři roky. Matka pracovala jako pradlena a později domovnice. Znovu se provdala za strojníka Josefa Hagelbauera ; rodina se přestěhovala na Nové Město. Vztah Václava Řezáče s otcem byl nedobrý, nenávistný a promítl se i do jeho pozdější tvorby . Za první světové války byl nevlastní otec na frontě a rodina žila jen z příjmů matky - pradleny a domovnice. Václav Řezáč maturoval v roce 1919 na reálce v Ječné ulici, poté absolvoval abiturientský kurs a v letech 1920-1940 pracoval na Státním úřadu statistickém. V roce 1920 se tehdejší Václav Voňavka seznámil s Emou Řezáčovou , která tehdy pracovala jako redaktorka v nakladatelství Karel Šolc. V roce 1923 se s ní oženil a převzal její příjmení. V manželství se narodili synové Ivan a Tomáš . V letech 1924-1926 žili manželé Řezáčovi v Řevnicích, předtím i potom v Praze. V roce 1932 se přestěhovali do své nové funkcionalistické vily v komplexu Na Babě. Od dvacátých let přispíval Václav Řezáč z existenčních důvodů do českých periodik jako Lumír či Světozor. Ve třicátých letech 20. století se stal úspěšným spisovatelem, jeho Kluci, hurá za ním vycházely v roce 1933 na pokračování v příloze nedělních Lidových novin. Kritika jeho knihy přijímala příznivě. V období Protektorátu vydal svá vrcholná díla. Když v roce 1942 vyšla publikace Almanach české knihy, Lidové noviny jmenovaly Václava Řezáče na prvním místě mezi opomenutými členy „první gardy české literatury“. V ...

Více od autora