Emil Vachek
Sup : román

1931 | Nakladatelství Sfinx

Román popisuje zklamání a přeměnu mladého žida Rosenzweiga v tvrdého dravce,který se mstí svým sousedům na vesnici. Román popisuje zklamání a přeměnu mladého žida Rosenzweiga v tvrdého dravce,který se mstí svým sousedům na vesnici.

Stav

Dobrý

vazba lehce povolená, vše drží, zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, vazba lehce povolená, vše drží, zkosený hřbet
Vazba:	pevná
Počet stran:	355
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ladislav Sutnar
Edice:	441. svazek ed. 441. svazek ed. Nové cíle, 5. svazek ed. 5. svazek ed. Dílo Emila Vachka
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 4. 2026 13:56
Číslo položky:	1709019

O autorovi

Emil Vachek

Emil Vachek – 1. května 1964, Praha) byl český prozaik, dramatik a novinář, společně s Eduardem Fikerem zakladatel české detektivky, tvůrce prvního ryze českého detektiva Klubíčka. Narodil se roku 2. února 1889 v Pražském Předměstí u Hradce Králové v rodině sklepníka a pozdějšího správce konírny zájezdního hostince Karla Vachka a jeho manželky Anny, rozené Krajákové. Byl nejmladší ze čtyř dětí, otec zemřel, když bylo Emilu Vachkovi pět let. Základní školu vychodil v Hradci Králové a Hořicích, od roku 1900 studoval na reálce v Hradci Králové. V té době se seznámil s Karlem Čapkem, který studoval na královéhradeckém gymnáziu. Spolu s Čapkem, Rudolfem Medkem, Jiřím Červeným a dalšími studenty byl Vachek členem studentského spolku Mansarda. Z reálky musel odejít pro problémy s článkem ve studentském časopise Revue nejmladších a nastoupil na obchodní akademii . V roce 1906 se matka se třemi dětmi přestěhovala do Prahy. Karel Vachek začal studovat na soukromé obchodní škole, studia ale nedokončil a stal se profesionálním novinářem. V roce 1911 se Emil Vachek stal redaktorem Práva lidu, kde pracoval do roku 1929 a jeho příspěvky se objevily téměř ve všech rubrikách . Byl též v období 1916–1921 redaktorem satirického časopisu Kopřivy . V Plzni poté redigoval v letech 1924–1928 revue Pramen a Nové svobody . Přispíval i do dalších levicových tiskovin. V roce 1935 se spolupodílel na založení nakladatelství Evropský literární klub a byl jeho místopředsedou., přispíval do Volné myšlenky, Práce, Zvonu, Tvorby, Panorámy, Literárních novin, v letech 1924–1927 vydával a redigoval plzeňský Pramen a v letech 1927–1929 Novou svobodu. Své články publikoval pod pseudonymy Emil C...

Více od autora