Mihailo Lalić
Štvanice

1964 | Nakladatelství Naše vojsko

Do široka rozvinutý román soudobého srbského spisovatele . Je časově i místně krajně soustředěn, neboť se odehrává v jednom jediném únorovém dni roku 1943 uprostřed hor a lesů Černé Hory. Líčí zničující úder protipartyzánům, k němuž své síly spojili četníci, muslimští obyvatelé a italští okupanti. Do široka rozvinutý román soudobého srbského spisovatele . Je časově i místně krajně soustředěn, neboť se odehrává v jednom jediném únorovém dni roku 1943 uprostřed hor a lesů Černé Hory. Líčí zničují…cí úder protipartyzánům, k němuž své síly spojili četníci, muslimští obyvatelé a italští okupanti.

Stav

Mírně opotřebená

zkosený hřbet, opotřebená obálka, Obálka, neautorská dedikace

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zkosený hřbet, opotřebená obálka, Obálka, neautorská dedikace
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	429
Jazyk:	česky
Překladatel:	Anna Urbanová
Edice:	235. svazek ed. 235. svazek ed. Knihovna vojáka
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 11. 2024 16:45
Číslo položky:	1070890

O autorovi

Mihailo Lalić

Mihailo Lalić byl srbsky spisovatel. Řadí se k mnohým autorům bývalé Jugoslávie, kteří si prošli národněosvobozeneckým bojem a své zkušenosti z něj zpracovali literárně. Černá Hora, ze které autor pocházel, byla během druhé světové války okupována Itálií. Lalić sepsal četné povídky, které v poválečných letech vycházely ve sbírkách. Mezi takové se řadí například Stezky svobody , Průzkumný oddíl , První sníh a další. Ve svých dílech Lalić rozebírá velký tlak na jednotlivé bojovníky, vedoucí k různým krizím; jak psychologickým, tak morálním. Rovněž také poukazuje na staré spory, které díky neklidné době vynikají na povrch. Důsledněji toto téma rozvinul hlavně ve své románové tvorbě, která logicky následovala později. V 50. a 60. letech tak byla sepsána významná díla, mezi které patří například Svatba , Štvanice , Zlé jaro , Válečné štěstí a Nad hlavou jen stromy . Za poslední dva uvedené romány získal Lalić literární ocenění; konkrétně cenu NIN za Válečné štěstí a za Lelejsku goru Njegošovu cenu. Některá Lalićova díla byla také během 60. a 70. let převedena do filmové podoby. V pozdějších letech byl zvolen za čestného člena Srbské i Černohorské akademie věd. Většinu života strávil v Herceg Novém a v Bělehradě, kde také na konci roku 1992 zemřel.

Více od autora

Komentáře ke knize