Stefan Zweig
Stretnutia

1964 | Státní pedagogické nakladatelství

V dvoch zbierkach esejí " Stavitelia sveta" a " Stretnutia s ľuďmi, knihami a mestami", z ktorých je zostavený výber, konfrontuje Stefan Zweig svoje názory a úsilie s velikánmi devätnásteho a dvadsiateho storočia. , spája autobiografiu s bilanciou epochy. Tridsať rokov jeho literárnych úvah neodzrkadľuje len zážitok a …názor samoľúbeho jednotlivca, ale prežívanie sveta a udalostí ako ho cítila vari celá jeho generácia. Zweig nechce byť, ako sám hovorí, stredobodom a zmyslom knihy, ale sprostredkovateľom hodnôt a zážitkov, ktoré jemu a jeho rovesníkom znásobovali zmysel existencie a predstavujú veľkú časť toho, čo im bolo podnetom, šťastím, ziskom a skúsenosťou mladosti. Sú to stretnutia s ľuďmi, s knihami, s dobou, ktoré ho raz rozpálili do rojčivého nadšenia a inokedy nútili vytriezvieť. Že v týchto literárnych skvostoch chýba postoj politika, to je prejav jeho životného úsilia a nadstraníckosť vo všetkých veciach, úsilia pochopiť aj to, čo mu je cudzie, a hodnotiť národy a epochy, postavy a diela len v ich pozitívnom, tvorivom zmysle a týmto neúnavným úsilím o pochopenie slúžiť nezničiteľnému ideálu: humánnemu porozumeniu medzi ľuďmi, národmi, kultúrami a svetonáhľadmi. V dvoch zbierkach esejí " Stavitelia sveta" a " Stretnutia s ľuďmi, knihami a mestami", z ktorých je zostavený výber, konfrontuje Stefan Zweig svoje názory a úsilie s velikánmi devätnásteho a dvadsiat…eho storočia. , spája autobiografiu s bilanciou epochy. Tridsať rokov jeho literárnych úvah neodzrkadľuje len zážitok a názor samoľúbeho jednotlivca, ale prežívanie sveta a udalostí ako ho cítila vari celá jeho generácia. Zweig nechce byť, ako sám hovorí, stredobodom a zmyslom knihy, ale sprostredkovateľom hodnôt a zážitkov, ktoré jemu a jeho rovesníkom znásobovali zmysel existencie a predstavujú veľkú časť toho, čo im bolo podnetom, šťastím, ziskom a skúsenosťou mladosti. Sú to stretnutia s ľuďmi, s knihami, s dobou, ktoré ho raz rozpálili do rojčivého nadšenia a inokedy nútili vytriezvieť. Že v týchto literárnych skvostoch chýba postoj politika, to je prejav jeho životného úsilia a nadstraníckosť vo všetkých veciach, úsilia pochopiť aj to, čo mu je cudzie, a hodnotiť národy a epochy, postavy a diela len v ich pozitívnom, tvorivom zmysle a týmto neúnavným úsilím o pochopenie slúžiť nezničiteľnému ideálu: humánnemu porozumeniu medzi ľuďmi, národmi, kultúrami a svetonáhľadmi.

Stav

Dobrý

opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	254, [2]
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Viliam Turčány
Edice:	37. svazek ed. 37. svazek ed. Otázky umenia
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	27. 2. 2026 11:1
Číslo položky:	1637140

O autorovi

Stefan Zweig

Stefan Zweig byl rakouský prozaik židovského původu, esejista, básník a překladatel z francouzštiny a angličtiny do němčiny. Jeho otec, původem moravský Žid usazený ve Vídni, podnikal v textilnictví; matka pocházela z vlivného, bohatého, kulturně založeného rodu a vyrostla v Itálii. Měl o dva roky staršího bratra Alfreda, který později převzal podnik po otci. Stefan tak jako druhorozený mohl studovat a věnovat se svým uměleckým zálibám: divadlu, hudbě, výtvarnému umění a hlavně literatuře. Ještě jako dvacetiletý student vydal sbírku básní s názvem Stříbrné struny, ale na dalších šest let se odmlčel. Absolvoval filosofii, germanistiku a romanistiku v Berlíně a v roce 1904 ve Vídni získal titul doktora filozofie. Často cestoval, zejména do Francie, Anglie a Belgie, ale v pozdějších letech navštívil také Indii, Ceylon, Barmu a Spojené státy americké. Jeho literární tvorbu ovlivnila psychoanalýza, osobně se přátelil se Sigmundem Freudem. Od mládí se hlásil k idejím humanismu, pacifismu a kosmopolitismu, který však spojoval s úctou ke svébytnosti různých národů. Usiloval o vzájemné poznání a sblížení Evropanů. Pod vlivem svého přítele, belgického básníka Emila Verhaerena, si také osvojil civilismus, tedy lyrický úžas nad technickým a vědeckým pokrokem moderního lidstva. Zpočátku se věnoval dramatické tvorbě, ale jeho první tři hry nemohly být uvedeny z důvodu náhlého úmrtí v souboru. Začal psát novely a eseje, věnoval se překladům. Během 1. světové války žil ve Vídni, kde pracoval v archivu Ministerstva války. Na začátku první světové války vykazoval vlastenecké smýšlení, jež zasáhlo mnohé Němce a Rakušany, jako například také Martina Bubera nebo Hermanna Cohena. V roce 1914 publikoval v tisku otevřený dopis An die Freunde im Fremdland , v němž oznamuje, že za války musí dá...

Více od autora