Antonín Matula
Stráž : román

1936 | Nakladatelství Novina

Nový román Matulův ,,STRÁŽ" navazuje na jeho někdejší román o selských generacích „OHNIVÝ VÍTR”, v němž řešil autor problém vztahu k půdě a selství u inteligenta, vzešlého ze selského rodu pod horami beskydskými. Také v románu „STRÁŽ” se vrací Matula k svému kraji pod horami moravsko-slezskými. Jeho Novosad, jako dříve… Bujnoch jsou postavy velmi blízké a obě vycházejí ze života a ze srdce autorova. Země tvrdé lopoty, bohatství i bídy, země svérázného lidu je kraj obou Novosadů. Tuhou prací derou se nad úroveň svého okolí, nebojí se zkoušek života. Intelektuál Adolf Novosad narazí svou přímou povahou v úřadě, opustí úřad a vrací se do svého rodného kraje, kde pojme myšlenku vzkřísiti k plodivému životu kus mrtvého pásu země Planisko. Dá se do práce se svým synovcem rolníkem Václavem s novosadovskou, neústupnou vírou a vítězi, zůstávaje věren půdě a své rodině, ač se naň usmálo štěstí pozdní lásky. Matula tu ukázal jemný smysl pro život dnešního mládí, pro jeho práva na život a štěstí i pro jeho bolesti sociální, ukázal se jemným psychologem pozdní lásky. Jeho román je oslavou tvořivé sily a důvěry v práci. Jeho Novosad vyrůstá z kraje, nese v sobě dobré vlastnosti kmene, zušlechtěné vzděláním a životem, rozbíjí svou vírou malost okolí a probíjí se i se svým synovcem na slunnou stranu života a stává se tak v dnešní době kladným typem činorodé vůle. Najdete tu básnické líčení země, kraje, zasvěcené líčení práce, syté a zrnité podání postav, rušný spád děje i osobitý výraz slovesný. Matula je zvláštní typ realistického vvprávěče a jeho „STRÁŽ" jistě bude mít své čtenáře jako první jeho román „Ohnivý vítr”, vyznamenaný cenou země Moravsko-slezské. Nový román Matulův ,,STRÁŽ" navazuje na jeho někdejší román o selských generacích „OHNIVÝ VÍTR”, v němž řešil autor problém vztahu k půdě a selství u inteligenta, vzešlého ze selského rodu pod horami …beskydskými. Také v románu „STRÁŽ” se vrací Matula k svému kraji pod horami moravsko-slezskými. Jeho Novosad, jako dříve Bujnoch jsou postavy velmi blízké a obě vycházejí ze života a ze srdce autorova. Země tvrdé lopoty, bohatství i bídy, země svérázného lidu je kraj obou Novosadů. Tuhou prací derou se nad úroveň svého okolí, nebojí se zkoušek života. Intelektuál Adolf Novosad narazí svou přímou povahou v úřadě, opustí úřad a vrací se do svého rodného kraje, kde pojme myšlenku vzkřísiti k plodivému životu kus mrtvého pásu země Planisko. Dá se do práce se svým synovcem rolníkem Václavem s novosadovskou, neústupnou vírou a vítězi, zůstávaje věren půdě a své rodině, ač se naň usmálo štěstí pozdní lásky. Matula tu ukázal jemný smysl pro život dnešního mládí, pro jeho práva na život a štěstí i pro jeho bolesti sociální, ukázal se jemným psychologem pozdní lásky. Jeho román je oslavou tvořivé sily a důvěry v práci. Jeho Novosad vyrůstá z kraje, nese v sobě dobré vlastnosti kmene, zušlechtěné vzděláním a životem, rozbíjí svou vírou malost okolí a probíjí se i se svým synovcem na slunnou stranu života a stává se tak v dnešní době kladným typem činorodé vůle. Najdete tu básnické líčení země, kraje, zasvěcené líčení práce, syté a zrnité podání postav, rušný spád děje i osobitý výraz slovesný. Matula je zvláštní typ realistického vvprávěče a jeho „STRÁŽ" jistě bude mít své čtenáře jako první jeho román „Ohnivý vítr”, vyznamenaný cenou země Moravsko-slezské.

Stav

PODPIS, Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	pevná
Počet stran:	222
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 5. 2020 15:22
Číslo položky:	100065

O autorovi

Antonín Matula

Antonín Matula byl český spisovatel a literární teoretik, představitel ruralismu. Byl rovněž reprezentantem politického agrárnictví. Selství mu bylo ideálem a alternativou k modernímu světu. Narodil se v obci, která je dnes součástí města Kopřivnice. Studoval teologickou fakultu v Olomouci, avšak nakonec přešel na fakultu filozofickou. Od roku 1910 byl středoškolským profesorem, nejprve v Zábřehu na Moravě, posléze v Jičíně. Od roku 1919 pracoval v lidovýchovném oddělení Ministerstva školství a národní osvěty. V roce 1923 byl jmenován vrchním odborových radou a přednostou Svobodného učení selského. Na ministerstvu zůstal i v době protektorátu. Byl aktivním členem Agrární strany. Podílel se na její venkovské politice, k tomuto tématu sepsal i několik prací, zejm. České otázky a agrarismus a Výchova venkova k lidovládě . Byl redaktorem Občanské knihovny a členem Kola moravských spisovatelů. Publicisticky působil v agrárnických tiskovinách Brázda a Česká osvěta. Ruralismus byl nejen literárním směrem, který vyznával, ale byl i jeho významným teoretikem, v pracích jako Vesnické drama , Kořeny v moravské půdě , Filosofie venkova , Osvobození života , Hlasy země v evropských literaturách , Kruh věčnosti . Ruralistické ideje pak realizoval i ve vlastní tvorbě, v románech V začarovaném kruhu , Ohnivý vítr , Tělo, svět ďábla nebo Stráž . Dochovala se jeho korespondence s Josefem Knapem, Františkem Křelinou, Jiřím Mahenem nebo Aloisem Mrštíkem. Jeho ženou byla spisovatelka Milada Dvořáková-Matulová.

Více od autora