Knihy
Sci-fi a Fantasy
Sci-fi
Douglas Adams
Stopařův průvodce po Galaxii

Douglas Adams
Stopařův průvodce po Galaxii

1999 | Nakladatelství Hynek

Tato bravurní parodie na sci-fi je dnes již klasické dílo. Komplikovaný a originální příběh začíná zničením Země, která musí udělat místo nové galaktické dálnici. Hlavní hrdina příběhu, docela obyčejný, ale sympatický pozemšťan jménem Arthur Dent, má to štěstí, že s pomocí svého přítele Forda Prefecta, údajně nezaměstn…aného herce, z něhož se vyklube mimozemšťan, stopne kosmickou loď, a tak se mu podaří uniknoutz místa katastrofy. Ford Arthura nabádá, aby netruchlil pro ztracený domov, vždyť může zažít tolik zajímavých věcí – Galaxie stojí za to, aby ji člověk důkladně procestoval. Jenže Štěstěna je vrtkavá: hned na začátku slibného dobrodružství jsou oba kamarádi vyhozeni do kosmického prostoru, v němž, jak známo, nelze přežít déle než třicet vteřin. Není to poslední podobně dramatická situace, v níž se hrdinové této trilogie v pěti dílech octnou a ve které se mohou utěšovat jen univerzálním mottem galaktického stopaře: Nepropadejte panice!

Stopařův průvodce po Galaxii se původně zrodil jako rozhlasový seriál. Měl obrovský úspěch, a tak vzápětí dostal literární podobu, v níž se stal bestsellerem prakticky v celém známém vesmíru, a dodnes slouží dalším generacím jako nedocenitelný zdroj informací a dobré nálady. Vše se seběhlo asi takhle: jednoho dne se Arthur Dent, asi třicetiletý, poněkud staromódně slušný a poněkud ňoumovitý obyvatel londýnského předměstí, probudí s ošklivou kocovinou, a navíc zjistí, že má na zahradě buldozer. A co hůř – stroj se právě chystá demolovat jeho dům. Důvod? Právě tudy má totiž vést nová dálniční spojka, která má umožnit mnoha lidem, aby se mohli ještě rychleji řítit z jednoho místa na druhé. Také Arthur se řítí – z domu a v županu, odhodlán bránit svůj dům vlastním tělem. Jak si tak leží v blátě před buldozerem a diskutuje se stavebními dělníky, na scéně se zjeví jeho kamarád Ford Prefect, a s odůvodněním, že za chvíli stejně bude konec světa, se snaží Arthura odlákat do hospody, což se mu nakonec také podaří. Postupně ale vyjde najevo, že nejde o hloupý žertík. Konec světa je tu. Země totiž nešťastnou shodou okolností stojí v cestě projektu nové galaktické dálnice. Události dostanou rychlý spád. Ford totiž není nezaměstnaný herec, jak úspěšně předstíral asi tak patnáct let, ve skutečnosti pochází z Betelgeuze a umí stopovat létající talíře, což se právě teď hodí. Oba kamarádi se dostanou na palubu jednoho takového plavidla, a tak začíná jejich putování Galaxií, do jejichž tajů a zvláštností zkušený cestovatel Ford zasvěcuje užaslého Arthura . Hlavním pomocníkem v této osvětové činnosti je mu elektronická kniha – Stopařův průvodce po Galaxii – rádce a společník všech, kdo touží poznat vesmír. Společně prožívají nesčetná dobrodružství, setkávají se s dalšími postavami, především s krásnou Trillian, galaktickým exprezidentem Zafodem Bílbroxem a jejich depresivním robotem Marvinem. Stopařův průvodce je kniha nejen autoritativní, ale také závratně úspěšná, a tak nemohlo zůstat jen u jednoho svazku – z knihy se stala trilogie, která se jakýmsi fyzikálním paradoxem postupně rozrostla v pět dílů – Stopařův průvodce po Galaxii, Restaurant na konci vesmíru, Život, vesmír a vůbec, Sbohem a dík za ryby, Převážně neškodná Tato bravurní parodie na sci-fi je dnes již klasické dílo. Komplikovaný a originální příběh začíná zničením Země, která musí udělat místo nové galaktické dálnici. Hlavní hrdina příběhu, docela obyčejn…ý, ale sympatický pozemšťan jménem Arthur Dent, má to štěstí, že s pomocí svého přítele Forda Prefecta, údajně nezaměstnaného herce, z něhož se vyklube mimozemšťan, stopne kosmickou loď, a tak se mu podaří uniknoutz místa katastrofy. Ford Arthura nabádá, aby netruchlil pro ztracený domov, vždyť může zažít tolik zajímavých věcí – Galaxie stojí za to, aby ji člověk důkladně procestoval. Jenže Štěstěna je vrtkavá: hned na začátku slibného dobrodružství jsou oba kamarádi vyhozeni do kosmického prostoru, v němž, jak známo, nelze přežít déle než třicet vteřin. Není to poslední podobně dramatická situace, v níž se hrdinové této trilogie v pěti dílech octnou a ve které se mohou utěšovat jen univerzálním mottem galaktického stopaře: Nepropadejte panice!

Stopařův průvodce po Galaxii se původně zrodil jako rozhlasový seriál. Měl obrovský úspěch, a tak vzápětí dostal literární podobu, v níž se stal bestsellerem prakticky v celém známém vesmíru, a dodnes slouží dalším generacím jako nedocenitelný zdroj informací a dobré nálady. Vše se seběhlo asi takhle: jednoho dne se Arthur Dent, asi třicetiletý, poněkud staromódně slušný a poněkud ňoumovitý obyvatel londýnského předměstí, probudí s ošklivou kocovinou, a navíc zjistí, že má na zahradě buldozer. A co hůř – stroj se právě chystá demolovat jeho dům. Důvod? Právě tudy má totiž vést nová dálniční spojka, která má umožnit mnoha lidem, aby se mohli ještě rychleji řítit z jednoho místa na druhé. Také Arthur se řítí – z domu a v županu, odhodlán bránit svůj dům vlastním tělem. Jak si tak leží v blátě před buldozerem a diskutuje se stavebními dělníky, na scéně se zjeví jeho kamarád Ford Prefect, a s odůvodněním, že za chvíli stejně bude konec světa, se snaží Arthura odlákat do hospody, což se mu nakonec také podaří. Postupně ale vyjde najevo, že nejde o hloupý žertík. Konec světa je tu. Země totiž nešťastnou shodou okolností stojí v cestě projektu nové galaktické dálnice. Události dostanou rychlý spád. Ford totiž není nezaměstnaný herec, jak úspěšně předstíral asi tak patnáct let, ve skutečnosti pochází z Betelgeuze a umí stopovat létající talíře, což se právě teď hodí. Oba kamarádi se dostanou na palubu jednoho takového plavidla, a tak začíná jejich putování Galaxií, do jejichž tajů a zvláštností zkušený cestovatel Ford zasvěcuje užaslého Arthura . Hlavním pomocníkem v této osvětové činnosti je mu elektronická kniha – Stopařův průvodce po Galaxii – rádce a společník všech, kdo touží poznat vesmír. Společně prožívají nesčetná dobrodružství, setkávají se s dalšími postavami, především s krásnou Trillian, galaktickým exprezidentem Zafodem Bílbroxem a jejich depresivním robotem Marvinem. Stopařův průvodce je kniha nejen autoritativní, ale také závratně úspěšná, a tak nemohlo zůstat jen u jednoho svazku – z knihy se stala trilogie, která se jakýmsi fyzikálním paradoxem postupně rozrostla v pět dílů – Stopařův průvodce po Galaxii, Restaurant na konci vesmíru, Život, vesmír a vůbec, Sbohem a dík za ryby, Převážně neškodná

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	178
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086202143
ISBN:	9788086202143
Překladatel:	Jana Hollanová
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Fascinace
Vydání:	Vyd. v upr. překladu 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 3. 2025 15:6
Číslo položky:	1169727

O autorovi

Douglas Adams

Douglas Noël Adams byl anglický spisovatel, dramatik humoristických rozhlasových pořadů a hudebník, který proslul knižní sérií Stopařův průvodce Galaxií. Tato pětidílná série, jíž se v tištěné podobě vydalo přes patnáct milionů výtisků, byla nejprve uvedena v rádiu, a posléze přepracována do podoby televizního seriálu, komiksové řady, počítačové hry a celovečerního filmu . Knihy se dočkaly také divadelního zpracování v několika provedeních - rané inscenace čerpaly z aktuálních Adamsových poznámek. Jeho fanoušci ho znají také pod jménem Bop Ad, které vzniklo chybným výkladem jeho nečitelného podpisu, nebo pod zkratkou jeho iniciálů, DNA. Kromě Stopařova průvodce napsal nebo se autorsky spolupodílel na třech dílech sci-fi seriálu Doctor Who . Mezi jeho další díla patří romány s hlavní postavou Dirka Gentlyho, dvě knihy Životic, na nichž spolupracoval s Johnem Lloydem, a dokumentární publikace Ještě je můžeme vidět - výprava za vymírajícími živočichy , která vznikla jako doprovod ke stejnojmennému rozhlasovému vysílání BBC. Dal také podnět k vytvoření počítačové hry Vesmírná loď Titanic, která byla později Terry Jonesem převedena do románové podoby. On sám se označoval za „radikálního ateistu“, přátelé a fanoušci ho znali také jako ekologického aktivistu a milovníka rychlých aut, fotoaparátů, počítačů Macintosh a dalších „technických vymožeností". Uznávaný biolog Richard Dawkins zasvětil svou knihu The God Delusion právě jemu a popisuje v ní, jak jeho výklad evoluce vyústil v Adamsovo „konvertování“ k ateismu. Byl nadšeným zastáncem techniky - například o e-mailu a Usenetu psal dávno předtím, než se staly populárními a široce rozšířenými. Ke konci života působil jako vyhledávaný lektor, přednášející o moderních technologiích a životním prostředí. Dne 25. května je na jeho památku pořádán Ručníkový den. Narodil se Janet A...

Více od autora