Petr Žantovský, Otakar Vávra
Století Otakara Vávry

2001 | Nakladatelství Votobia

Knihou svého života listuje uznávaný český filmový režisér Otakar Vávra. Dvacáté století se v jeho osudu odráží podobně jako v osudu herečky Lídy Baarové. Obědy s Goebbelsem, večírky s Mandlovou,směrnice od Reicina a němé příhlížení stalinským procesům, metály od Husáka - to vše charakterizuje osud umělce, jehož filmov…é dílo je stejně rozporuplné jako on sám. Vávra se nebrání přímým otázkám, reaguje však s vrozenou diplomacií a uměním manipulace se slovem. Přesto dává knížka nahlédnout pod povrch komplikovaných událostí o něco víc, než se dalo očekávat. VZ 20010820 OCH S4alh PRAMÁTI Knihou svého života listuje uznávaný český filmový režisér Otakar Vávra. Dvacáté století se v jeho osudu odráží podobně jako v osudu herečky Lídy Baarové. Obědy s Goebbelsem, večírky s Mandlovou,směrn…ice od Reicina a němé příhlížení stalinským procesům, metály od Husáka - to vše charakterizuje osud umělce, jehož filmové dílo je stejně rozporuplné jako on sám. Vávra se nebrání přímým otázkám, reaguje však s vrozenou diplomacií a uměním manipulace se slovem. Přesto dává knížka nahlédnout pod povrch komplikovaných událostí o něco víc, než se dalo očekávat. VZ 20010820 OCH S4alh PRAMÁTI

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	77
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072201123
ISBN:	9788072201129
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 2. 2023 10:53
Číslo položky:	492105

O autorech

Petr Žantovský

Petr Žantovský je český novinář, publicista, komentátor a vysokoškolský pedagog. V 80. letech působil v normalizační hudební žurnalistice, v 90. letech v soukromých nakladatelstvích, od nového tisíciletí měl různá kontroverzní akademická angažmá a zastával veřejné funkce v mediální oblasti, věnoval se moderátorské či publikační činnosti a literární tvorbě. Prezident Miloš Zeman jej ocenil státním vyznamenáním, kritici jej však hodnotí jako předního představitele české dezinformační scény. Narodil se v Pardubicích 15. května 1962. V roce 1988 absolvoval obor rozhlasová žurnalistika na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze. Doktorát získal v oboru teorie a historie žurnalistiky a médií na Katolické univerzitě v Ružomberku, kde v roce 2009 obhájil dizertační práci na téma Dějiny české žurnalistiky po roce 1989. V roce 2015 pak habilitoval v oboru masmediální studia na Fakultě masmédií Panevropské univerzity v Bratislavě, když obhájil práci na téma Mediální manipulace – nemoc české demokracie. Oponenturu mu psal Václav Klaus a podle Deníku Referendum proběhla nezvykle rychle, Žantovský však kritiku odmítl. V 80. letech se stal externím spolupracovníkem časopisu Melodie poté, co byl v souvislosti s tažením proti rockové hudbě jmenován nový šéfredaktor Miroslav Kratochvíl a odešla z něj většina redaktorů; toto období je spojováno s výrazným poklesem kvality časopisu. Publikoval také v periodicích Amatérská scéna a v jazzovém měsíčníku Akcent, po roce 1989 pracoval jako vedoucí kulturní rubriky v deníku Práce a v týdeníku Reportér. V letech 1994–2003 působil v nakladatelské oblasti, jako ředitel nakladatelství Melantrich a Votobia . Následně přešel do akademické sféry, od roku 2003 působil na Univerzitě J. A. Komenského v Praze, kde počínaje rokem 2005 vedl katedru sociální a masové komunikace. Pak se stal spoluzakladatelem Vysoké školy Zdeňka Kalist...

Více od autora

Otakar Vávra

Profesor Otakar Vávra byl český filmový režisér, scenárista a pedagog. Mezi jeho významná režijní díla patří filmy husitské trilogie Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem , Romance pro křídlovku a Kladivo na čarodějnice . Hodnocení jeho osobnosti je značně rozporuplné: bývá označován za nejvýznamnějšího představitele českého filmu, který se přizpůsobil každému režimu, ale také za jednu z jeho nejpřínosnějších osobností. Vychoval také řadu tvůrců tzv. nové vlny. Narodil se v rodině ředitele všeobecné úvěrní společnosti v Hradci Králové Aloise Vávry a jeho manželky Marie, rozené Beiglové ; rodiče byli oddáni v Hradci Králové 11. února 1902, necelý měsíc před narozením jeho staršího bratra, spisovatele a scenáristy Jaroslava Raimunda Vávry. Studoval v Brně a Praze architekturu. Během let 1929–1930, kdy stále ještě studoval, spolupracoval na několika dokumentech. Roku 1931 produkoval experimentální film Světlo proniká tmou . Od roku 1937, kdy natočil Filosofskou historii, byl profesionálním filmovým režisérem. V době nacistické diktatury za druhé světové války se soustředil převážně na tvorbu politicky neutrálních psychologických filmů. Za svou činnost tehdy přijal státní ocenění Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava s orlicí svatého Václava, za což byl později výrazně kritizován.Když se jednou Arnošt Lustig ptal Otakara Vávry, proč přijal toto vyznamenání, odpověděl mu: „To jsem si myslel, že jste chytřejší, pane Lustigu. Kdybych Svatováclavskou orlici nepřijal, do večera jsem skončil v Kobylisích na popravišti.“ Od roku 1945 byl v KSČ. Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok podporující komunistický převrat. V roce 2001 byl vyznamenán Českým lvem za celoživotní přínos české kinematografii i Cenou za mimořádný umělecký...

Více od autora