Edvard Beneš, Jozef Škultéty, Vavro Šrobár, Tavík František Šimon, Maurice Janin, Milan Rastislav Štefánik, Milan Hodža, Claire Boas de Jouvenel, Anatole de Monzie, Fuscien Dominois, Zora Varsíková, mile Pages, Paul Raphael, Ivan S Krno, Ladislav Štefánik, Helene Vacaresco, Raoul Blondel
Štefánik : Díl 1-2

1938 | Nakladatelství L. Mazáč

Obsažené svazky:

Štefánik, Spomienky a postrehy 1938 Kniha prvá (303 s., [11] obr. příl, 1. vyd.)
Štefánik, Vzpomínky, dokumenty a jiné příspěvky... 1938 Kniha druhá (405 , 11 nečíslovaných obrazových příloh, 1. vyd.)

Stav

Dobrý

lehce zašlé desky, ochranný kartonový obal natržený

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlé desky, ochranný kartonový obal natržený
Vazba:	pevná, ochranný obal
Počet stran:	303 + 405
Jazyk:	česky , slovensky
Editor:	Ján Smrek, Štefan Osuský, Bohdan Pavlů, Josef Bartůšek
Překladatel:	Ján Belnay
Edice:	Štefánik
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 3. 2026 14:59
Číslo položky:	1643777

O autorech

Edvard Beneš

Edvard Beneš byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp. v letech 1935–1938 a 1945–1948. V období tzv. Druhé republiky a následné německé okupace do května 1945 žil a politicky působil v exilu. Od roku 1940 až do osvobození Československa byl mezinárodně uznaným vrcholným představitelem československého odboje, a posléze i exilovým prezidentem republiky. Úřadujícím československým prezidentem byl opět v letech 1945–1948. Po boku Tomáše Garrigue Masaryka byl Beneš jedním z vůdců prvního československého odboje a zakladatelů první Československé republiky. Než se stal prezidentem, působil v letech 1918–1935 jako ministr zahraničí. Jako prezident dvakrát abdikoval, poprvé v roce 1938 pod tlakem situace po uzavření Mnichovské smlouvy, podruhé v roce 1948 v reakci na ovládnutí státu Komunistickou stranou. Edvard Beneš se narodil v Kožlanech na severním Plzeňsku jako nejmladší syn rolníka Matěje Beneše a jeho manželky Anny Petronily , roz. Benešové. Osm dětí se dožilo dospělosti. Jedním z jeho sourozenců byl pozdější politik Vojtěch Beneš. Dalšími sourozenci byli Václav, Regina, Cecílie, Jan, Barbora, Bedřich, Albert a Ladislav. V mládí studoval nejprve na Gymnáziu na Vinohradech v Praze ; bydlel tehdy v domě rodiny Oličovy, spřátelené s jeho přítelkyní a pozdější ženou Hanou Benešovou . Po maturitě studoval dále na Filozofické fakultě pražské Univerzity Karlo-Ferdinandovy. V letech 1901–1904 hrál amatérsky fotbal za mužstvo SK Slavia Praha. Od roku 1904 studoval ve Francii na Sorbonně a Svobodné škole politických nauk , v roce 1907 pak v Berlíně. V Paříži se roku 1906 z...

Více od autora

Milan Rastislav Štefánik

Milan Rastislav Štefánik byl slovenský politik, voják, letec, generál francouzské armády, astronom a meteorolog. V letech 1914–1918 organizoval československé legie v Srbsku, Rumunsku, Rusku, Itálii. Byl členem Národní rady v Paříži a v letech 1918–1919 československým ministrem vojenství. Je spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem považován za zakladatele Československa. Zahynul při letecké nehodě při návratu do vlasti. V roce 2019 obsadil první místo v anketě Najväčší Slovák o největší osobnost slovenských dějin. Milan Rastislav Štefánik se narodil v Košariskách u Myjavy na západním Slovensku jako šesté z dvanácti dětí v rodině evangelického faráře Pavla Štefánika. Devět dětí se rodičům podařilo vychovat do dospělosti. Třebaže byl synem faráře, vyrůstal v chudém prostředí a jeho život se téměř nelišil od života rolnických dětí ze sousedství. Co mu však od dětství nechybělo, byly slovenské knihy a časopisy, jimiž se Pavol Štefánik jako vzdělaný národovec snažil vychovávat svoje potomky. První tři třídy obecné školy vychodil v rodné vsi, kde ho učil Martin Kostelný, slovenský vlastenec a absolvent slovenského evangelického gymnázia v Revúci. Podle svědectví učitele byl Milan Rastislav nejlepším žákem na košarišské škole. Otec Pavol se snažil poskytnout synovi co nejlepší vzdělání – aby mohl Milan Rastislav studovat na střední škole, musel se důkladně naučit maďarsky. Proto už v devíti letech odešel z domu do Šamorína, aby se připravil na střední školu. Středoškolské studium započal na evangelickém lyceu v Bratislavě, tehdejším Prešpurku, kde už studovali jeho dva bratři – Igor a Pavol. V oné době bylo lyceum maďarizované a ze slovenských vlasteneckých profesorů na něm učil jen Ján Kvačala. Z vyučujících si Štefánik oblíbil profesora matematiky Ferdinanda Hirschmanna a třídního profesora Samuela Markusovszkého. Štefánik studoval s výborným...

Více od autora

Komentáře ke knize