Zdenek Mlynar
Stát a člověk

1964 | Nakladatelství Svobodné slovo

Publikace se soustřeďuje na otázky aktuální pro každého občana. Neopírá se o sociologický průzkum, ač jej považuje za nezbytný. Uvažuje o vztahu člověka k státu, zejména v socialistické společnosti, jednotě lidských zájmů se zájmy socialistického státu, zprostředkující úloze práva mezi jednotlivcem a celou společností,… problémech vztahu "demokracie a ekonomika" i o "aktivní veřejnosti". Publikace se soustřeďuje na otázky aktuální pro každého občana. Neopírá se o sociologický průzkum, ač jej považuje za nezbytný. Uvažuje o vztahu člověka k státu, zejména v socialistické společnosti, j…ednotě lidských zájmů se zájmy socialistického státu, zprostředkující úloze práva mezi jednotlivcem a celou společností, problémech vztahu "demokracie a ekonomika" i o "aktivní veřejnosti".

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	191
Jazyk:	česky
Edice:	Živé myšlenky
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 4. 2024 10:59
Číslo položky:	825042

O autorovi

Zdenek Mlynar

Zdeněk Mlynář, rodným jménem, které užíval do roku 1945, Zdeněk Müller, byl český komunistický politik, právník, signatář Charty 77, pedagog, vědec a politolog. Od roku 1946 byl členem Komunistické strany Československa, v období 1950–1955 absolvoval moskevskou Právnickou fakultu Lomonosovovy univerzity . Následně nastoupil do Ústavu státu a práva Československé akademie věd, kde setrval až do roku 1968. Během pražského jara byl zvolen tajemníkem Ústředního výboru KSČ. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl spolu s dalšími vedoucími členy strany odvlečen do Moskvy, kde připojil svůj podpis pod tzv. Moskevské protokoly. Poté byl ještě dosazen do funkce člena předsednictva ÚV KSČ, následně v listopadu téhož roku však na všechny své posty rezignoval a roku 1970 byl vyloučen z komunistické strany. Novým zaměstnavatelem se stalo Národní muzeum, kde se věnoval na vědecké úrovni entomologii. Podepsal Chartu 77 a podílel se na protirežimních aktivitách. To byl důvod represivního tlaku státní moci na jeho osobu, v důsledku něhož emigroval do Rakouska. Tam přednášel na univerzitě v Innsbrucku, od roku 1989 jako profesor politologie. Po sametové revoluci se vrátil do Československa. Stal se čestným předsedou a volebním lídrem Levého bloku pro parlamentní volby v roce 1996. Poté, co strana propadla, odstoupil ze své funkce a pro zhoršený zdravotní stav definitivně opustil politiku. Zemřel v dubnu 1997 ve Vídni. Pražského pohřbu se mimo jiné zúčastnil bývalý generální tajemník ÚV KSSS a prezident Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov. Manželkou byla ekonomka a diplomatka Rita Budínová-Mlynářová-Klímová. Dcera Milena Bartlová je profesorka historie umění, syn Vladimír Mlynář je manažer. Druhou manželkou se stala česká spisovatelka Irena Dubská se kterou od konce sedmdesátých let žil společně v exilu. V druhém manželství s Irenou Dubs...

Více od autora