Josef Petráň
Staroměstská exekuce

1985 | Nakladatelství Mladá fronta

Staroměstskou exekuci otevírá Josef Petráň vylíčením krvavého dramatu na Staroměstském rynku 21. června 1621, jehož obětí bylo 27 vůdců stavovského povstání. Od této události odvíjí v retrospektivním pohledu a několika dějových rovinách spádně koncipovaný příběh protihabsburského odboje českých stavů v letech 1618–1620…, uzavřený jejich porážkou 8. listopadu 1620 na Bílé hoře. Do výkladu bělohorské tragédie, v závěru reflektované jako dějinný mýtus, zahrnuje vedle rekonstrukcí hlavních událostí i osudy jejich protagonistů, vysvětluje strukturu správy Českého království, náboženské souvislosti i mocenské ambice vládců raně novověké Evropy. Staroměstskou exekuci otevírá Josef Petráň vylíčením krvavého dramatu na Staroměstském rynku 21. června 1621, jehož obětí bylo 27 vůdců stavovského povstání. Od této události odvíjí v retrospektivním …pohledu a několika dějových rovinách spádně koncipovaný příběh protihabsburského odboje českých stavů v letech 1618–1620, uzavřený jejich porážkou 8. listopadu 1620 na Bílé hoře. Do výkladu bělohorské tragédie, v závěru reflektované jako dějinný mýtus, zahrnuje vedle rekonstrukcí hlavních událostí i osudy jejich protagonistů, vysvětluje strukturu správy Českého království, náboženské souvislosti i mocenské ambice vládců raně novověké Evropy.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	315
Jazyk:	česky
Edice:	58. svazek ed. 58. svazek ed. Kolumbus
Vydání:	Vydání 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 4. 2025 11:55
Číslo položky:	1214702

O autorovi

Josef Petráň

Josef Petráň byl český vysokoškolský učitel a historik, zaměřující se na 16.–18. století. Po absolvování Reálného gymnázia v Benešově vystudoval Filozofickou fakultu UK . V roce 1965 se zde habilitoval a byl jmenován docentem, profesorem se však mohl stát až v roce 1990. Působil na katedře československých dějin a vedle toho též v Ústavu dějin a Archivu Univerzity Karlovy, jejž v letech 1994–2005 vedl. V letech 1990–1994 byl prorektorem na Univerzitě Karlově a byl členem několika redakčních rad. Zaměřoval se především na české dějiny pozdního středověku a raného novověku a na dějiny Univerzity Karlovy. Významný byl jeho přínos regionálním dějinám, praktikovaný na případu rodného Podblanicka a chápaný coby nosná platforma pro národní dějiny viděné "zdola". S tím byl těsně spjat jeho zájem o dějiny zemědělství, českého lidu a hmotné kultury. Oceňována je i jeho role pedagoga, jehož semináři prošla řada dnes významných představitelů české historické obce. Vedle odborných publikací se podílel na sepsání několika učebnic. Dne 28. října 2008 jej prezident České republiky Václav Klaus vyznamenal Medailí Za zásluhy.

Více od autora