Vlasta Pittnerová
Staré panny

2007 | Nakladatelství Akcent

Soubor pěti mravoličných povídek o údělu neprovdaných stárnoucích žen z venkovského a maloměstského prostředí na přelomu 19. a 20. století.
Povídky se soustřeďují většinou na neradostný a tíživý život neprovdaných žen na vesnicích a malých městech, kde byly vystaveny velmi často opovržení a ústrkům nejen od svých so…usedů, ale často i od vlastní rodiny. Jiná situace ovšem nastala, pokud byly zámožnější, nebo časem zdědily majetek, který jim zajistil určitou samostatnost a odvrátil od nich pokořující závislost na příbuzných.

Číslo sv. edice Vysočina stejné jako u knihy Ze Žďárských vrchů / Vlasta Pittnerová. Soubor pěti mravoličných povídek o údělu neprovdaných stárnoucích žen z venkovského a maloměstského prostředí na přelomu 19. a 20. století.
Povídky se soustřeďují většinou na neradostný a tíživý ži…vot neprovdaných žen na vesnicích a malých městech, kde byly vystaveny velmi často opovržení a ústrkům nejen od svých sousedů, ale často i od vlastní rodiny. Jiná situace ovšem nastala, pokud byly zámožnější, nebo časem zdědily majetek, který jim zajistil určitou samostatnost a odvrátil od nich pokořující závislost na příbuzných.

Číslo sv. edice Vysočina stejné jako u knihy Ze Žďárských vrchů / Vlasta Pittnerová.

Stav

Dobrý

zašlá ořízka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá ořízka
Vazba:	pevná
Počet stran:	198
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072683969
ISBN:	9788072683963
Edice:	75. svazek ed. 75. svazek ed. Vysočina
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Třebíč
Vystaveno:	4. 9. 2025 9:45
Číslo položky:	1377538

O autorovi

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora