Anna Maria Tilschová
Stará rodina : román

1948 | Nakladatelství František Borový

Stará rodina, druhá část pentalogické kroniky rozkladu "starých rodin" , představuje jeden z vrcholů české realistické prózy. V románu, odehrávajícím se před 1. světovou válkou, podala spisovatelka obraz mravně, citově i hospodářsky rozvrácené rodiny, ovdovělého otce a jeho čtyř synů citově si lhostejných a poznamenaný…ch vzájemným odcizením. Odsoudila v něm nejen měšťácký způsob života, ale především měšťáckou morálku a myšlení. Stará rodina, druhá část pentalogické kroniky rozkladu "starých rodin" , představuje jeden z vrcholů české realistické prózy. V románu, odehrávajícím se před 1. světovou válkou, podala spisovatelka ob…raz mravně, citově i hospodářsky rozvrácené rodiny, ovdovělého otce a jeho čtyř synů citově si lhostejných a poznamenaných vzájemným odcizením. Odsoudila v něm nejen měšťácký způsob života, ale především měšťáckou morálku a myšlení.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	476, [1]
Jazyk:	česky
Edice:	10. svazek ed. 10. svazek ed. Spisy
Vydání:	4. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 3. 2022 15:21
Číslo položky:	297510

O autorovi

Anna Maria Tilschová

Anna Maria Tilschová byla česká prozaička, představitelka mladší vlny české realistické až naturalistické prózy počátku dvacátého století. Narodila se v Praze, v prostředí tzv. měšťanské generace. Její otec byl Josef Karel Tilsch, doktor práv a advokát v Praze, matka Roza Tilschová-Urbánková. Matčin otec Ferdinand Urbánek byl obchodník a cukrovarník. S manželem Emanuelem Antonínem Tilschem měla dvě děti: Marii Úlehlovou-Tilschovou a Emanuela Maria Tilsche. Literární orientace Anny Marie byla ovlivněna realistickým hnutím a náměty čerpala zejména z osobních zkušeností. Určujícím zážitkem byla sebevražda jejího manžela, a později i jejího bratra. V roce 1947 byla jmenována národní umělkyní. V roce 1953 obdržela Řád práce. Dvě monografie o ní napsali literární historikové Karel Krejčí a její přítel Miroslav Heřman . Zemřela roku 1957 v Dobříši. Pohřbena byla na Olšanských hřbitovech. Ve své tvorbě chtěla zachytit proces rozkladu rodinných vztahů v měšťanské společnosti, pocit prázdnoty života a další příznaky krize měšťanského světa. Její tvorba se blíží naturalismu, romány se vyznačují podrobným vylíčením prostředí a psychologickými studiemi postav. Jejím největším přínosem je tematické obohacení české literatury, zejména o obraz pražské společnosti.

Více od autora