John Kenneth Galbraith
Společnost hojnosti

1967 | Nakladatelství Svoboda

Ekonomie a obchod

John Kenneth Galbraith se narodil roku 1908 v Ontariu v Kanadě. Studoval zemědělství na universitě v Torontu a vysokoškolské studium ukončil doktorátem na Kalifornské universitě.

V 1étech 1934-1939 vyučoval na Harvardské universitě. V roce 1939 získal profesuru na Princetonské universitě a krátce nato začal prac…ovat také ve státních službách. Působil v Americkém cenovém úřadě a stal se prakticky hlavou cenové politiky státu za druhé světové války. Jeho činnost, a zejména jeho požadavek přímé cenové kontroly narazily na tak prudký odpor většiny členů Kongresu a podnikatelů, že - jak sám poznamenal - měl v té době „více nepřátel než přátel“. V roce 1943 dostoupil odpor vůči Galbraithovým požadavkům vrcholu a Galbraith z úřadu odstoupil.

Po druhé světové válce byl jmenován vedoucím odděleni ministerstva zahraničí pro otázky hospodářské bezpečnosti. Toto oddělení kontrolovalo hospodářství poražených zemí; zkušenosti, které zde Galbraith nabyl, se staly součástí jeho argumentace proti konvenčnímu způsobu myšlení - jak ostatně čtenář této knihy sám pozná.

V roce 1949 se vrátil k vědecké a pedagogické práci na Harvardské universitě.

Galbraith patří k levicovému směru v demokratické straně a není např. tajemstvím, že v létech 1952 - 1956 psal předvolební projevy pro demokratického kandidáta na úřad presidenta USA A. Stevensona.

V roce 1961 - za presidenta Kennedyho - byl velvyslancem USA v Indii. Jeho vyslání do této funkce předcházela událost, která svou ojedinělostí vzbudila neobvyklou pozornost. Oba Galbraithovi synové, jimž bylo tehdy něco okolo 12 a 14 let, se zdráhali odjet z USA do Indie. President Kennedy tehdy napsal otevřený osobní dopis těmto chlapcům, v němž mimo jiné ocenil jejich otce tak vysoce, že by to v jiné zemi - např. v Anglii bylo dostatečným doporučením pro povýšení Galbraithe do šlechtického stavu. Amerika však tuto instituci nezná a svůj hold mužům vědy vzdává jiným způsobem.

Na podzim roku 1965 vyznamenala Galbraithe ještě jednou J. Kennedyová. Svůj vstup do veřejného života po smrti presidenta Kennedyho spojila se slavnostní večeří, kterou uspořádala na počest J. K. Galbraithe. Byla to událost většího významu než běžná, veřejně neohlášená večeře kruhu přátel zesnulého presidenta, k nimž Galbraith patřil. Tuto událost si lze vyložit také tak, že rodina Kennedyů tím veřejně naznačila, že i do budoucna hodlá svůj politický program opírat o Galbraithovy myšlenky. Čtenář sám uvidí, že z tohoto spojení by mohla vzejít politika, jež by byla rozumnější než kterákoli z dřívějších.

Ostatně nejde jen o budoucnost. Kniha, kterou čtenáři předkládáme, měla značný vliv na koncepci hospodářské politiky presidenta Kennedyho. Arthur Schlesinger - autor amerického bestselleru roku 1965 „Tisíc dnů Johna Kennedyho v Bílém domě“ - ukazuje, že Galbraithova „Společnost hojnosti“ byla „myšlenkovým základem jednoho z nejdůležitějších bodů hospodářské koncepce presidenta Kennedyho - programu boje proti chudobě. Stojí za zmínku, že to byl právě autor „Společnosti hojnosti“, který nejpřesvědčivěji ukázal, že postavení chudých v Americe je tím tragičtější, čím je Amerika bohatší. John Kenneth Galbraith se narodil roku 1908 v Ontariu v Kanadě. Studoval zemědělství na universitě v Torontu a vysokoškolské studium ukončil doktorátem na Kalifornské universitě.

V 1étech 1934-…1939 vyučoval na Harvardské universitě. V roce 1939 získal profesuru na Princetonské universitě a krátce nato začal pracovat také ve státních službách. Působil v Americkém cenovém úřadě a stal se prakticky hlavou cenové politiky státu za druhé světové války. Jeho činnost, a zejména jeho požadavek přímé cenové kontroly narazily na tak prudký odpor většiny členů Kongresu a podnikatelů, že - jak sám poznamenal - měl v té době „více nepřátel než přátel“. V roce 1943 dostoupil odpor vůči Galbraithovým požadavkům vrcholu a Galbraith z úřadu odstoupil.

Po druhé světové válce byl jmenován vedoucím odděleni ministerstva zahraničí pro otázky hospodářské bezpečnosti. Toto oddělení kontrolovalo hospodářství poražených zemí; zkušenosti, které zde Galbraith nabyl, se staly součástí jeho argumentace proti konvenčnímu způsobu myšlení - jak ostatně čtenář této knihy sám pozná.

V roce 1949 se vrátil k vědecké a pedagogické práci na Harvardské universitě.

Galbraith patří k levicovému směru v demokratické straně a není např. tajemstvím, že v létech 1952 - 1956 psal předvolební projevy pro demokratického kandidáta na úřad presidenta USA A. Stevensona.

V roce 1961 - za presidenta Kennedyho - byl velvyslancem USA v Indii. Jeho vyslání do této funkce předcházela událost, která svou ojedinělostí vzbudila neobvyklou pozornost. Oba Galbraithovi synové, jimž bylo tehdy něco okolo 12 a 14 let, se zdráhali odjet z USA do Indie. President Kennedy tehdy napsal otevřený osobní dopis těmto chlapcům, v němž mimo jiné ocenil jejich otce tak vysoce, že by to v jiné zemi - např. v Anglii bylo dostatečným doporučením pro povýšení Galbraithe do šlechtického stavu. Amerika však tuto instituci nezná a svůj hold mužům vědy vzdává jiným způsobem.

Na podzim roku 1965 vyznamenala Galbraithe ještě jednou J. Kennedyová. Svůj vstup do veřejného života po smrti presidenta Kennedyho spojila se slavnostní večeří, kterou uspořádala na počest J. K. Galbraithe. Byla to událost většího významu než běžná, veřejně neohlášená večeře kruhu přátel zesnulého presidenta, k nimž Galbraith patřil. Tuto událost si lze vyložit také tak, že rodina Kennedyů tím veřejně naznačila, že i do budoucna hodlá svůj politický program opírat o Galbraithovy myšlenky. Čtenář sám uvidí, že z tohoto spojení by mohla vzejít politika, jež by byla rozumnější než kterákoli z dřívějších.

Ostatně nejde jen o budoucnost. Kniha, kterou čtenáři předkládáme, měla značný vliv na koncepci hospodářské politiky presidenta Kennedyho. Arthur Schlesinger - autor amerického bestselleru roku 1965 „Tisíc dnů Johna Kennedyho v Bílém domě“ - ukazuje, že Galbraithova „Společnost hojnosti“ byla „myšlenkovým základem jednoho z nejdůležitějších bodů hospodářské koncepce presidenta Kennedyho - programu boje proti chudobě. Stojí za zmínku, že to byl právě autor „Společnosti hojnosti“, který nejpřesvědčivěji ukázal, že postavení chudých v Americe je tím tragičtější, čím je Amerika bohatší.

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	335
Jazyk:	česky
Překladatel:	Čestmír Komárek, Josef Nentvich, Inge Dankovičová, Ladislav Biel
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Ekonomie a společnost
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 2. 2024 11:27
Číslo položky:	769872

O autorovi

John Kenneth Galbraith

John Kenneth Galbraith byl vlivný kanadsko-americký ekonom, harvardský profesor, spisovatel, veřejný intelektuál, ekonomický popularizátor, prezidentský poradce a velvyslanec USA v Indii. V ekonomii je řazen mezi post-keynesiánce a institucionální ekonomy. Politicky patřil k představitelům sociálního liberalismu. Jako aktivní člen Demokratické strany USA působil v administrativách prezidenta F. D. Roosevelta, H. Trumana, Johna F. Kennedyho a L. B. Johnsona a významně se podílel na tvorbě hospodářské politiky USA druhé poloviny 20. století. Během svého života napsal více než 30 knih, z nichž několik se stalo svého času ekonomickými bestsellery, a cca 390 odborných článků. Jeho knihy jsou napsány populárním, netechnickým stylem, srozumitelném i laikovi. Nejznámější je trilogie Americký kapitalismus , Společnost hojnosti a Nový industriální stát . Galbraith je také autorem několika významných ekonomických konceptů, např. teorie vyvažující síly, teorie konvergence ad. Mimo jiné zpopularizoval termíny „technostruktura“ či „konvenční moudrost“. Za rozhodující faktor ekonomického vývoje považoval technologický pokrok. Ačkoli se sám za institucionalistu nepovažoval, v jeho díle je patrný vliv Thorsteina Veblena, zakladatele amerického institucionalismu. Spojuje je mimo jiné velmi sarkastická kritika soudobého kapitalismu. Galbraith byl také velkým kritikem mainstreamové, tj. neoklasické ekonomie, kterou nazýval blackboard economics. Obviňoval své kolegy z konvenční moudrosti, která nepřipouští originální myšlenky a neodpovídá na problémy své doby. Ve 30. letech proto plně přijal učení J. M. Keynese, které bylo v té době velmi revoluční. Zastával mnoho kontroverzních názorů, co se týče reklamy, plánovaného hospodářství či regulace cen. Mnohé ze svých názorů však postupem času mírnil. V Československu byl Galbraith známý v 60. letech díky své knize Nový indu...

Více od autora