Michal Lukeš
Špionážní případy

2016 | Nakladatelství Academia

Většina lidí si práci tajných služeb představuje jako velice romantickou činnost, plnou odvážných činů a dobrodružství. Vlastní realita je však mnohem prozaičtější a všednější. Podstatou práce tajných služeb a jejich špionů je získat co nejvíce informací, které se protivník naopak snaží utajit. Získané informace správn…ě vyhodnotit, vytvořit si tak co nejpřesnější obrázek o protivníkovi a co nejsprávněji předvídat budoucí vývoj věcí. Špionážní případy z období první republiky nejsou z tohoto hlediska jiné, přesto jsou však do určité míry unikátní.
Díky této knize se čtenář může seznámit se špionážními případy například Emanuela Vosky, tajné organizace „Maffie“, Ludvíka Otčenáška, Vojtecha Tuky, Josefa Steinera, Jaroslava Falouta či Aloise Wünsche. Většina lidí si práci tajných služeb představuje jako velice romantickou činnost, plnou odvážných činů a dobrodružství. Vlastní realita je však mnohem prozaičtější a všednější. Podstatou práce tajných… služeb a jejich špionů je získat co nejvíce informací, které se protivník naopak snaží utajit. Získané informace správně vyhodnotit, vytvořit si tak co nejpřesnější obrázek o protivníkovi a co nejsprávněji předvídat budoucí vývoj věcí. Špionážní případy z období první republiky nejsou z tohoto hlediska jiné, přesto jsou však do určité míry unikátní.
Díky této knize se čtenář může seznámit se špionážními případy například Emanuela Vosky, tajné organizace „Maffie“, Ludvíka Otčenáška, Vojtecha Tuky, Josefa Steinera, Jaroslava Falouta či Aloise Wünsche.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	183
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020025294
ISBN:	9788020025296
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. První republika
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 4. 2025 13:1
Číslo položky:	1211179

O autorovi

Michal Lukeš

Michal Lukeš je generální ředitel Národního muzea, vystudovaný historik a slovakista. Po absolvování gymnázia pokračoval obory historie a slovakistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Těžištěm jeho zájmu se staly moderní české a slovenské dějiny. Moderním českým dějinám se na FF UK věnoval i během postgraduálního studia. Absolvoval stáže v Německu, Rakousku, Itálii a USA. Do Národního muzea nastoupil v roce 1993. Až do roku 1997 pracoval jako dokumentátor Oddělení novodobých českých dějin. V letech 1998–2001 byl náměstkem ředitele Divadla Bez zábradlí. Roku 2002, když mu bylo 26 let, ho ministr kultury Pavel Dostál jmenoval ředitelem muzea. V roce 2017 prosadil přes odpor některých politických stran a organizací odvážnou koncepci Panteonu Národního muzea a uvedl, že je čas na návrat k jeho původní koncepci a napravení tendenčních změn prosazených za komunistů.

Více od autora