Ján Botto
Spevy

1962 | Nakladatelství Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry

Pre bohatú a spevnú tvorbu básnika Jána Bottu malo rozhodujúci význam jeho štúdium v Levoči, kde bolo významné školské stredisko so slovenským ústavom. Tu sa národne prebudil i uvedomil, tu si osvojil i základné princípy štúrovskej estetiky. Celá jeho budúca tvorba názorne dokazuje, že náhľad na slovenský ľudový odkaz …prevzal dôsledne a tvorivo, a jeho verš sa najväčšmi z celej školy Štúrovej priblížil veršu ľudovej piesňovej tvorby. Jeho estetickým východiskom sa stala ľudová poézia slovenská i slovanská a bohatým zdrojom inšpirácie ľudová rozprávka, povesť a pieseň, cez ktoré videl celú minulosť i prítomnosť a podľa nej staval aj svoje predstavy o budúcnosti. Náš výber Bottových Spevov sme prevzali zo Súborného vydania diela tohto básnika, ktoré sa pridŕža ich úplného vydania z roku 1880. Spevy uvádza najzávažnejšia Bottova báseň Smrť Jánošíkova, ktorej vznik podnietili ľudová tradícia o Jánošíkovi a spoločenská situácia v období jej vzniku . Z básní so slovanskými motívmi treba spomenúť Povesť bez konca, Krížne cesty a Znamä, posledná v symbolickej podobe vyjadruje básnikovu vieru v mohutnosť a silu ruského ľudu. Ostatné básne, balady, básnické povesti a piesne zbojnícke, sú oslavou boja proti útlaku, proti cudzím vpádom, oslavou vlastenectva a hrdinstva; básnik alegorickou a baladickou formou spracúva v nich základné motívy svojej najkrajšej básne, Smrti Jánošíkovej, túžbu po slobode i voľnosti, a prekypuje úvahami o živote a smrti, o osude a slobode národa, ktorému zasvätil celú svoju tvorbu. Pre bohatú a spevnú tvorbu básnika Jána Bottu malo rozhodujúci význam jeho štúdium v Levoči, kde bolo významné školské stredisko so slovenským ústavom. Tu sa národne prebudil i uvedomil, tu si osvojil… i základné princípy štúrovskej estetiky. Celá jeho budúca tvorba názorne dokazuje, že náhľad na slovenský ľudový odkaz prevzal dôsledne a tvorivo, a jeho verš sa najväčšmi z celej školy Štúrovej priblížil veršu ľudovej piesňovej tvorby. Jeho estetickým východiskom sa stala ľudová poézia slovenská i slovanská a bohatým zdrojom inšpirácie ľudová rozprávka, povesť a pieseň, cez ktoré videl celú minulosť i prítomnosť a podľa nej staval aj svoje predstavy o budúcnosti. Náš výber Bottových Spevov sme prevzali zo Súborného vydania diela tohto básnika, ktoré sa pridŕža ich úplného vydania z roku 1880. Spevy uvádza najzávažnejšia Bottova báseň Smrť Jánošíkova, ktorej vznik podnietili ľudová tradícia o Jánošíkovi a spoločenská situácia v období jej vzniku . Z básní so slovanskými motívmi treba spomenúť Povesť bez konca, Krížne cesty a Znamä, posledná v symbolickej podobe vyjadruje básnikovu vieru v mohutnosť a silu ruského ľudu. Ostatné básne, balady, básnické povesti a piesne zbojnícke, sú oslavou boja proti útlaku, proti cudzím vpádom, oslavou vlastenectva a hrdinstva; básnik alegorickou a baladickou formou spracúva v nich základné motívy svojej najkrajšej básne, Smrti Jánošíkovej, túžbu po slobode i voľnosti, a prekypuje úvahami o živote a smrti, o osude a slobode národa, ktorému zasvätil celú svoju tvorbu.

Stav

Dobrý

podpis původního majitele

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, Podpis původního majitele
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	193
Jazyk:	slovensky
Edice:	73. svazek ed. 73. svazek ed. Hviezdoslavova knižnica
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	25. 7. 2024 14:52
Číslo položky:	921111

O autorovi

Ján Botto

Ján Botto byl slovenský romantický básník, autor balad a pověstí inspirovaných lidovou poezií. Ve své tvorbě užíval pseudonym Janko Maginhradský a jiné. Narodil se v zemědělské rodině otci Silvestrovi Bottovi a matce Zlatici jako druhorozený syn. Matka mu zemřela, když mu bylo pouhých třináct let. Jeho první škola byla evangelická lidová škola v Nižném Skálníku v Malohontě, byla to jednoduchá jednotřídka s nekvalifikovaným učitelem a splňovala jen nenáročnou úlohu: naučit nejzákladnější vědomosti. Janka Bottu tato škola nijak neuspokojovala a rád chodil za školu. Díky svému nadání a postavení rodičů se rozhodl odejít za vzděláním jinam. Na rodinném hospodářství pracoval jeho o jedenáct let starší bratr Michal. Studovat odešel na latinskou školu do Oždian. V Ožďanech mnoho získat nemohl, byl to typ tehdejších latinských škol s primitivní metodou mechanického učení. Dne 9. září v roce 1843 se zapsal na evangelické lyceum v Levoči. Už tehdy byl absolventem 6. ročníku gymnázia. V Levoči ukončil dva nejvyšší gymnaziální ročníky, resp. stupně: rétoriku a filosofii. Po studiích v Levoči se Botto rozhodl pro tehdy méně typické zaměstnání, inženýr-zeměměřič. Studium začal v Pešti roce 1847 a zapsal se na zdejší techniku. Za revolučních okolností pohotově přeložil báseň Nemzeti dal a dal jí název Pochod. Báseň měla velký úspěch a šířila se v opisech, dokud ji nezabavila uherská policie. Jejího překladatele policisté nenašli, odešel na nějakou dobu zpět do svého rodiště. Ján Botto jezdil na prázdniny domů za otcem. Během prázdnin v roce 1850 se vydal na praxi ke krajskému zeměměřiči Ladislavu Horváthovi do katastru obcí Ožďany a Husiná. Pokračoval v letním semestru 1851 a složil rigorózní zkoušky a získal titul. V roce 1853 byl na podkladě řádné smlouvy přijat k zeměměřičskému podnikateli Františku Filovi na práce v Turci, jimiž se Já...

Více od autora