Knihy
Umění a architektura
Noty
Špalíček národních písní a říkadel

Špalíček národních písní a říkadel, 1. - 2. díl

1951 | Národní hudební nakladatelství Orbis

Zpěvník pro 1 hlas s doprovodem kytary, harmoniky nebo klavíru. Harmonisoval Jan Seidel.
II. vydání.

V harmonisaci a úpravě profesora Jana Seidela byl vydán jako 130.svazek Edice Melpa Hudebním nakladatelstvím Melantrich v Praze a Oldřich Pazdírek v Brně, v prosinci 1939. Kresby Mikoláše Alše. Graf. úprava Ja…roslav Šilfert.
Úvodní slovo Jan Seidel. Zpěvník pro 1 hlas s doprovodem kytary, harmoniky nebo klavíru. Harmonisoval Jan Seidel.
II. vydání.

V harmonisaci a úpravě profesora Jana Seidela byl vydán jako 130.svazek Edice Melpa Hudeb…ním nakladatelstvím Melantrich v Praze a Oldřich Pazdírek v Brně, v prosinci 1939. Kresby Mikoláše Alše. Graf. úprava Jaroslav Šilfert.
Úvodní slovo Jan Seidel.

Obsažené svazky:

Špalíček národních písní a říkadel, první díl : zpěvník pro 1 hlas s dopr... 1951 (123 s. : il. + příl, 2. vyd.)
Špalíček národních písní a říkadel, Zpěvník pro hlas s doprovodem kytary,... 1951 2. díl (156 s., obr., noty, 2. vyd.)

s kódem BREZEN26: 152 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba, vevázaná obálka
Počet stran:	123 + 156
Jazyk:	česky
Edice:	170. svazek ed. 170. svazek ed. EO
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 2. 2026 10:42
Číslo položky:	1639050

O autorech

Jan Seidel

Jan Seidel byl český hudební skladatel. Základy hudebního vzdělání získal v rodině. Vedle studia na reálce v Nymburce se učil hře na varhany u místního varhaníka A. Hoffmanna. Vystudoval inženýrské stavitelství a architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze a krátce studoval i malbu a výtvarné umění na Akademii výtvarných umění u Vratislava Nechleby. V letech 1936–1938 učil na pražském reálném gymnáziu a vedle toho studoval skladbu u Aloise Háby na Pražské konzervatoři a soukromě u Josefa Bohuslava Foerstra. Jako skladatel scénické hudby a dirigent působil od roku 1936 v Pražském dětském divadle Míly Mellanové a dále spolupracoval s Novým divadlem, divadlem D 34 a s Československým rozhlasem. Spolu s architektem Zdeňkem Pešánkem pracoval na Multimediálních kinetických kreacích. V letech 1938–1945 byl uměleckým poradcem a režisérem gramofonové firmy Esta. Po vzniku Gramofonových závodů Supraphon v roce 1945, se stal jejich uměleckým ředitelem. V roce 1958 byl jmenován šéfem opery Národního divadla a v letech 1967–1975 byl hlavním dramaturgem opery. V závěru své profesní kariéry působil v Československém rozhlase Praha. Po roce 1989 se stáhl do soukromí. Zemřel roku 1998 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově. Od mládí byl levicově orientovaný, což se projevovalo nejen v množství funkcí v různých svazech, ale i v jeho tvorbě. Byl autorem mnoha politicky angažovaných skladeb a masových písní. Mimo jiné zkomponoval pochodovou píseň „Kupředu, zpátky ni krok“, která se stala znělkou zpráv Československého rozhlasu. Za svoji práci a angažovanost obdržel nejvyšší státní vyznamenání: Státní cenu Klementa Gottwalda , Řád práce i tituly zasloužilého umělce , národního umělce a Řád republiky . Vedle toho však skládal i symfonická díla, kantáty, sbory, opery, instrumentální koncerty, komorní hudbu, scénickou hudbu a hudbu pro film. Za filmovou hudbu k filmu Karla Steklé...

Více od autora