Slávka Kopecká, Jiří Sovák, Jitka Kutilová, Anna Sováková, Zdena Hoppová
Sovák podruhé : smích léčí, aneb, Neberte se tak vážně! - II.

1993 | Nakladatelství HAK

Podtitul: Smích léčí aneb Neberte se tak vážně.

Druhé pokračování vzpomínek Jiřího Sováka, který si záhlaví své knihy dal: Pro mě je označení komediant vyznamenání. Dobrý komediant má možnost udělat víc než král. Podtitul: Smích léčí aneb Neberte se tak vážně.

Druhé pokračování vzpomínek Jiřího Sováka, který si záhlaví své knihy dal: Pro mě je označení komediant vyznamenání. Dobrý komediant má možnost u…dělat víc než král.

Součástí souboru:

Jiří Sovák + Jiří Sovák podruhé + Jiří Sovák potřetí + Ji... 1992 (4sv., 201 + 187 + 207 + 181, 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~149 Kč~~ 79 Kč
Stav Velmi dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	~~199 Kč~~ 179 Kč
Stav Dobrý lehce zašlé desky, lehce zkosený hřbet	KOMPLET Skladem pro e-shop	99 Kč
Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	89 Kč
Stav Dobrý lehce zkosený hřbet	KOMPLET Skladem pro e-shop	79 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	188
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090077641
ISBN:	9788090077645
Ilustrátor:	Andrej Šťastný
Vydání:	1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 5. 2024 16:45
Číslo položky:	837531

O autorech

Slávka Kopecká

Původní profesí novinářka. Večerní Praha, Praha, Květy, Reflex. Spolupracovala s televizí , s rozhlasem , gramofonové desky a spolupracovala i na vydávání kuchařek. V současné době spisovatelka a nakladatelka.

Více od autora

Jiří Sovák

Jiří Sovák, vlastním jménem Jiří Schmitzer , byl český herec. Jeho syn Jiří Schmitzer je také hercem. Narodil se 27. prosince 1920 v ulici Na bojišti do pražské rodiny hostinského, matka byla v domácnosti a zároveň kuchařka v jejich restauraci. Jiří měl dva starší sourozence, sestru Zdenu a bratra Ladislava. Protože otec chtěl, aby se vyučil řádnému řemeslu, zvolil si po vzoru otce pohostinství – obor číšník. Na praxi sloužil v restauraci U Khůnů na Kladně a poté v hotelu Hubertus v Jílovišti. Poté se chvíli jako číšník živil. Přesto v 19 letech odešel proti vůli otce z domova, aby se mohl přidat k ochotnickému souboru na Mlynářce, pak k souboru Dé tvář a nakonec přešel k téměř profesionální scéně Divadla práce. Přitom pracoval v různých pomocných i dělnických profesích, např. v kamenolomu. Během okupace studoval herectví na dramatickém oddělení Pražské konzervatoře , v té době byl rovněž totálně nasazený v Jinonické Waltrovce jako skladník ve skladu tyčového železa. Od roku 1941 účinkoval po večerech v pražském kabaretním divadle Živé jeviště, pozdější divadlo Rokoko. V roce 1943 působil v divadle v Třebíči a poté byl angažován do Horáckého divadla. Tam již mladý herec získal řadu zkušeností s pestrou paletou rolí klasického repertoáru. Během základní vojenské služby v letech 1946–1947 působil v Armádním uměleckém souboru , kde se setkal s Miroslavem Horníčkem. U armády se zdržel coby civilní zaměstnanec v Ústředním divadle československé armády. Tam si ho všiml režisér a divadelní autor E. F. Burian, který ho roku 1947 angažoval do svého divadla D 34. Sám Sovák o této spolupráci řekl: „Byl to on, kdo nejvíc poznamenal moje začátky. Při práci přesně odhadl, kdy je nejlepší mě nechat, ať se s rolí potrápím sám. Nenaléhal, nespěchal, nechal mě se stydět.“ Burianovo divadlo dávalo hercům možnost vytvořit mnoho klasických rolí světového repertoáru. Zde Sovák ztvárnil např. roli 70letého Go...

Více od autora