Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Jiří Bečka
Slovník spisovatelů národů SSSR

Jiří Bečka: Slovník spisovatelů národů SSSR

Jiří Bečka, Marta Čížková, Miroslava Holejšovská-Genčiová, Jiří Barbaš
Slovník spisovatelů národů SSSR

1966 | Nakladatelství Svět sovětů

Encyklopedie o půlstoleté historii sovětské literatury. Více než 1600 hesel o spisovatelích národů SSSR sovětského období . Informace nejen o spisovatelích proslulých, ale i o těch, kteří jsou dnes méně známí, nebo kteří začínají. Uvedeny jsou i nejdůležitější literární organizace. Slovník doplňuje rejstřík spisovatelů…, sestavený podle jednotlivých národních literatur, dále základní prameny a pomocná literatura. Encyklopedie o půlstoleté historii sovětské literatury. Více než 1600 hesel o spisovatelích národů SSSR sovětského období . Informace nejen o spisovatelích proslulých, ale i o těch, kteří jsou dnes mé…ně známí, nebo kteří začínají. Uvedeny jsou i nejdůležitější literární organizace. Slovník doplňuje rejstřík spisovatelů, sestavený podle jednotlivých národních literatur, dále základní prameny a pomocná literatura.

Stav

Dobrý

zažloutlá a flekatá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	549
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 11. 2023 9:27
Číslo položky:	676672

O autorech

Jiří Bečka

Jiří Bečka byl český orientalista, spisovatel, a překladatel z perštiny, tádžičtiny a jazyka pašto. Studoval na gymnáziu v Praze. Ve druhé polovině 30. let podnikl čtyři cesty do islámských zemí Předního východu a Orientu. Dále studoval práva na Univerzitě Karlově v Praze. Pro přerušení, vynuceném uzavřením vysokých škol v době okupace, absolvoval až v roce 1945 . Ihned po skončení války s několika přáteli založil časopis Nový Orient. V letech 1947–1952 pracoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jako tajemník. Pokračoval ve studiu orientalistiky na Filosofické fakultě UK. V roce 1954 získal doktorský titul a v roce 1960 obhájil titul CSc. Od roku 1952 byl vědeckým pracovníkem Orientálního ústavu Československé akademie věd, kde pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1976. Redigoval mimo jiné časopis Česko-perské společnosti Bústán. Zabýval se dějinami perské kultury, perskou, tádžickou a afghánskou filologií a dějinami české a slovenské íránistiky. Je autorem knih, studií a článků o perské a tádžické literatuře, překladatelem z perské, tádžické a afghánské literatury. Na motivy tádžických pohádek napsal knihu Šibal Mušfikí . Jeho vědecké práce byly překládány do evropských i orientálních jazyků. Orientální ústav Akademie věd České republiky ocenil jeho celoživotní dílo vydáním sborníku Ex Oriente a navržen na udělení ceny Gratias agit za propagaci dobrého jména České republiky v cizině.

Více od autora

Miroslava Holejšovská-Genčiová

Narozena 5. 4. 1923 v Kutné Hoře, zemřela 2012. PhDr., literární teoretička, zabývala se didaktikou dětské literatury, pracovnice katedry rusistiky, literatura a překlady z oboru.

Více od autora