Karol Hric, Bedřich Hájek, Jan Tulis, Jozef Kuruc, Božena Hricová, Anna Leskovjanská, Jozef Surgent
Slovenský ráj - turistický spievodca ČSFR + Mapa

1991 | Nakladatelství Šport

Stav

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	183
Jazyk:	slovensky
ISBN10:	8070961473
ISBN:	9788070961476
Edice:	9. svazek ed. 9. svazek ed. Turistický sprievodca ČSFR
Vydání:	2. noveliz. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	10. 3. 2023 12:31
Číslo položky:	515672

O autorech

Karol Hric

Slovenský publicista, člen Horské služby, horský průvodce po Slovenskom raju, knihy o Slovenskom raju a jiných částech Slovenska.

Více od autora

Bedřich Hájek

Bedřich Hájek byl rakouský soudce a politik české národnosti z Čech, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Narodil se 31. července 1828 v Čejkovicích na Sázavě . Jeho otec byl později nájemcem dvora, pivovaru a lihovaru v Uhersku na Novomýtsku a svého syna dal na studia. Bedřich Hájek vychodil gymnázium v Litomyšli a Německém Brodě, pak absolvoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Podílel se na dění během revolučního roku 1848. Patřil mezi přátele Františka Ladislava Riegera a Franze Schmeykala. Byl posledním velitelem studentské legie na Karlo-Ferdinandově univerzitě. V roce 1850 nastoupil na praxi k c. k. okresnímu soudu ve Vysokém Mýtě, později k finanční prokuratuře v Praze. Od prosince 1854 byl neplacený auskultant u okresního soudu ve Vysokém Mýtě, od května 1855 aktuárem v Ústí nad Orlicí. Působil pak na soudech v Jičíně, Kolíně a Kutné Hoře. Roku 1870 se stal radou krajského soudu v Hradci Králové. V březnu 1877 byl přeložen k obchodnímu soudu v Praze, ale již od dubna 1877 působil na vrchním zemském soudu v Praze a ještě toho roku jmenován radou vrchního zemského soudu v Praze. Působil i jako poslanec Říšské rady , kam usedl ve volbách roku 1885 za kurii městskou v Čechách, obvod Praha . Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako Friedrich Hájek, c. k. rada vrchního zemského soudu, bytem Praha. Profiloval se jako stoupenec českého státního práva a na Říšské radě se připojil k Českému klubu . Sám patřil mezi staročechy. Roku 1894 byl povýšen do šlechtického stavu . Zemřel 16. srpna 1912 na Vinohradech v domě čp. 1163 . Některé zdro...

Více od autora