Božena Němcová
Slovenské pohádky a pověsti : Díl 1-2

1929 | Nakladatelství Kvasnička a Hampl

Božena Němcová podrobně popisuje Slovensko , jak ho poznala při svých cestách. V této knize jsou obsaženy všechny texty, které Božena Němcová o Slovensku napsala: 1. Vzpomínky s cesty po Uhřích - cestopis z první cesty do Uher na jaře 1851 2. Z Uher - z druhé cesty koncemléta 1851 3. Uherské město - z třetího pobytu… 1853 4. Obrazy ze života slovenského - o tradiční slovenské rodině 5. Kraje a lesy ve Zvolensku - popis Zvolenské stolice 6. Poslední medvěd na Čerchově u Chodova nedaleko Domažlic a honba na medvěda na Polhoře v Gajdošově potoku na Slovensku - porovnání 7. Slovenské starožitnosti - popis archeologických nálezů 8. Hry, hádanky, písně a říkanky - kratší texty z let 1857-1861 Božena Němcová podrobně popisuje Slovensko , jak ho poznala při svých cestách. V této knize jsou obsaženy všechny texty, které Božena Němcová o Slovensku napsala: 1. Vzpomínky s cesty po Uhřích - cest…opis z první cesty do Uher na jaře 1851 2. Z Uher - z druhé cesty koncemléta 1851 3. Uherské město - z třetího pobytu 1853 4. Obrazy ze života slovenského - o tradiční slovenské rodině 5. Kraje a lesy ve Zvolensku - popis Zvolenské stolice 6. Poslední medvěd na Čerchově u Chodova nedaleko Domažlic a honba na medvěda na Polhoře v Gajdošově potoku na Slovensku - porovnání 7. Slovenské starožitnosti - popis archeologických nálezů 8. Hry, hádanky, písně a říkanky - kratší texty z let 1857-1861

Obsažené svazky:

Slovenské pohádky a pověsti 1929 I (241 s.)
Slovenské pohádky a pověsti 1929 II (285 s.)

Stav

Dobrý

skvrny na obálce

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	241 + 285
Jazyk:	česky
Edice:	9, 10. svazek ed. 9, 10. svazek ed. Dílo Boženy Němcové
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 1. 2024 15:8
Číslo položky:	738890

O autorovi

Božena Němcová

Božena Němcová, rodným jménem Barbora Novotná, později Barbora Panklová byla česká spisovatelka národního obrození. Někdy bývá řazena k pozdnímu romantismu nebo ranému realismu, většinou je však umisťována na rozhraní těchto dvou směrů, případně je označována za autorku, která se těmto zařazením vymyká. Lze též uvažovat o souvislostech se sentimentální estetikou biedermeieru. K jejím čtenáři nejoblíbenějším a nejčtenějším dílům patří prózy Babička a Divá Bára i její pohádky. Božena Němcová také napsala obrazy ze života. Vzdělání, zejména německé, získala v letech 1830–1833 ve Chvalkovicích, svůj český pravopis zdokonalovala až v dospělosti, během prvního pobytu v Praze. Je spojována s emancipačními snahami ženskými i národními. Svým působením si vydobyla pozici české národní patronky a pomyslné strážkyně národní identity. Kromě literárního díla Boženy Němcové je předmětem zájmu také její soukromí, zejména nešťastné manželství a vztahy s muži, ale také bída, politická perzekuce a zdravotní obtíže, jež vedly k její předčasné smrti. Objevily se rovněž hypotézy o nemanželském původu spisovatelky z milostného vztahu šlechtických rodičů. Ve 20. století si Němcová udržovala stálou pozornost umělců i badatelů. Ve 30. a 40. letech 20. století se stala múzou avantgardních básníků, mimo jiné Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a Františka Halase. Přínos Němcové pro českou kulturu zdůrazňovaly osobnosti jako František Xaver Šalda nebo Václav Černý. Také komunističtí autoři jako Zdeněk Nejedlý a Julius Fučík ji označovali za klíčovou autorku českého národa v 19. století. Fučík ji vnímal jako zakladatelku novodobé české prózy. Od 50. let byla ovšem interpretace její tvorby zcela podřízena vládnoucí ideologii. Božena Němcová byla prezentována jako předchůdkyně socialistických myšlenek. Její díla, podobně jako spisy Aloise Jiráska a Josefa Kaje...

Více od autora