Jaroslav Bidlo, Vratislav Černý, Bohuslav Franta, Antonín Boháč
Slovanstvo - Obraz jeho minulosti a přítomnosti - bez mapy!

1912 | Nakladatelství Jan Laichter

Predhovor. Doslov. Opravy a doplnky. Laichterov výber najlepších spisov poučných. Predhovor. Doslov. Opravy a doplnky. Laichterov výber najlepších spisov poučných.

s kódem BREZEN26: 224 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	776 s., mapa
Jazyk:	česky
Vydání:	1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 6. 2023 9:18
Číslo položky:	575890

O autorech

Jaroslav Bidlo

Jaroslav Bidlo byl český historik, profesor východoevropských dějin na Univerzitě Karlově. Narodil se v rodině východočeského učitele. Po předčasném ukončení kněžského semináře odešel studovat, a sice na pražskou univerzitu ke studiu katolické dogmatiky a historie na filozofické fakultě. Tyto dva obory mu umožnily orientaci ve středověku ve všech jeho církevně-politických intencích. Během svého působení v Praze byl i starostou Historického klubu. Původně učil krátce na střední škole , ale po odchodu prof. Jirečka byl určen jako jeho nástupce v oboru historické slavistiky. Jeho zásluhy ve vědním oboru všeobecné dějiny se zvláštním zřetelem k dějinám východní Evropy a Balkánu byly oceněny členstvím v Královské české společnosti nauk , řádným členem České akademie věd a umění se stal 19. března 1927 . Dále byl členem akademií polské, jihoslovanské a ruské. Pod vlivem Jaroslava Golla, v jehož semináři byl zapsán poprvé v roce 1890, se začal zabývat studiem dějin Jednoty bratrské, zaměřil se zejména na její polskou větev. Po studijním pobytu v letech 1892 a 1893 v Krakově, Petrohradě a Moskvě jakoby objevil východní Evropu a její dějiny. V roce 1897 vydává první dílo o Jednotě bratrské „Nekrologia polské větve Jednoty bratrské“ . V následujících letech na něj navázal čtyřdílnými dějinami polské jednoty. Vycházel přitom z pramenů, s nimiž se seznámil v Polsku, Vídni, Vatikánu a ve Švýcarsku. Jednota bratrská v prvním vyhnanství, jeho habilitační práce, pokrývá druhou polovinu 16. století s důrazem na teologickou stránku exilového života, včetně vlivu na polskou i českou společnost. Goll ohledně Bidlovy habilitace psal Rezkovi: „Jsou tu další habilitace, které b...

Více od autora

Vratislav Černý

Vratislav Černý byl český a československý politik, člen staročeské strany a poslanec Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii. Byl synem pražského starosty Tomáše Černého. Před rokem 1918 se politicky angažoval ve staročeské straně. Věnoval se turistice. Oblíbil si Krkonoše a podnikal cesty do Černé Hory na Balkáně, o níž psal knihy. Slovanskou vzájemnost, zejména styky s jihoslovanskými národy, rozvíjel i jako jednatel Všeslovanského sjezdu v Praze r. 1908 a v Sofii r. 1910. V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V tomto zákonodárném sboru zasedal za Českou státoprávní demokracii, později přetvořenou v národní demokracii. Byl profesí advokátem. Byl známý svými aktivitami v kulturních a dobročinných spolcích. Zastával funkci starosty spolku Svatobor. Pro Českou akademii bezplatně projednával dědictví po mecenáších. Nejvíce se angažoval ve prospěch postižených dětí – nejprve v České dětské nemocnici a později v Jedličkově ústavu, pro který zdarma vyřizoval veškerou právní korespondenci. Pohřben byl na Vyšehradě.

Více od autora