Milan Myška, Karel Müller, Jaromír Kalus, Jiří Urbanec, Zdeněk Jirásek, Jaroslav Bakala, Marie Schenková, Dan Gawrecki, Jaroslav Bechný, Karel Boženek, Alois Knop, Pavel Kouřil, Zdena Vachová, Libuše Dědková, Jiří Paclík, Tomáš Grim
Slezsko : zeměpisný obraz československého Slezska

1992 | Nakladatelství Matice slezská

Vyberte kus

Stav

Dobrý

desky s flíčky, desky s oděrkami, bez obálky

Skladem pro e-shop Odešleme do 22. 6. 2026

Další varianty

	Stav Dobrý desky s flíčky, desky s oděrkami, bez obálky	Skladem pro e-shop Odešleme do 22. 6. 2026	~~59 Kč~~ 49 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 22. 6. 2026	59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, desky s flíčky, desky s oděrkami
Vazba:	pevná
Počet stran:	288
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Opava
Vystaveno:	26. 2. 2026 17:19
Číslo položky:	1636142

O autorech

Milan Myška

Milan Myška byl český historik. Specializoval se na hospodářské a sociální dějiny novověku. Po maturitě na bíloveckém gymnáziu studoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V 50. letech vyučoval na Vyšší pedagogické škole v Opavě, která postupně prošla transformací v Pedagogickou fakultu se sídlem v Ostravě, jejíž se stal Myška proděkanem. Z katedry dějepisu postupně vybudoval patrně nejvýznamnější pracoviště zaměřené na hospodářské a sociální dějiny 18.–20. století v tehdejším Československu. Protože však v 60. letech zastával proreformní postoje, a zejména pak pro svou ilegální činnost v době po sovětské invazi byl s počínající normalizací zbaven možnosti vědecké a pedagogické práce a pro následující roky vystaven tvrdé perzekuci. Po 13 let byl bez stálého zaměstnání a psal „do šuplíku“, příp. publikoval pod cizími jmény. V 80. letech pracoval ve Slezském zemském muzeu v Opavě. Po revoluci působil na katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity a v roce 2007 se stal vědeckým ředitelem tamějšího Centra pro hospodářské a sociální dějiny. Byl členem řady redakčních rad a domácích i mezinárodních profesních organizací. Byl respektovaným odborníkem na problematiku industrializace, protoindustrializace a podnikání, zabýval se ale též historií moravskoslezského regionu a metodickými problémy hospodářských dějin. Hlubokou stopu zanechal coby organizátor historického bádání na půdě ostravského vysokého školství a také jako vědecký redaktor několika periodik a děl encyklopedického charakteru, především pak rozsáhlého Biografického slovníku Slezska a severní Moravy. Podílel se i na sepsání několika učebnic.

Více od autora

Zdeněk Jirásek

Zdeněk Jirásek je český historik a politik. Odborně se zabývá nejnovějšími českými politickými a hospodářskými dějinami, česko-polskými vztahy a dějinami Slezska. Od listopadu 2010 do listopadu 2014 byl primátorem Opavy. Po absolvování gymnázia v Trutnově vystudoval v letech 1977–1981 filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kterou zakončil získáním titulu PhDr. V roce 1986 obhájil kandidaturu a získal titul CSc. V roce 1995 byl jmenován docentem a v roce 1999 profesorem. Působil ve funkcích proděkana a děkana Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. V roce 2001 byl zvolen rektorem tamtéž a v této funkci působil až do roku 2007. Od roku 2007 do 2011 byl opět děkanem FPF SU v Opavě. Byl členem ČSSD, za kterou v roce 2006 neúspěšně kandidoval do senátu v obvodu č. 68. V krajských volbách Moravskoslezského kraje v roce 2008 byl zvolen zastupitelem a od roku 2008 do roku 2012 byl radním krajského zastupitelstva. V komunálních volbách z října 2010 vedl kandidátku ČSSD v Opavě a byl zvolen do zastupitelstva města. Dne 23. listopadu 2010 byl zvolen opavským primátorem. Na začátku března 2014 se rozhodl ukončit své členství v ČSSD, protože se dle svých slov neztotožňuje s metodami a životním stylem mladých opavských sociálních demokratů. V komunálních volbách v roce 2014 pak již nakandidoval a skončil tak jako zastupitel i primátor města. V říjnu téhož roku kandidoval na post rektora Slezské univerzity. Jako protikandidát se mu postavil Daniel Stavárek. V tříkolové volbě však ani jeden z nich nezískal potřebnou nadpoloviční většinu hlasů a do nově vypsaných voleb v listopadu 2014 se již nepřihlásili.

Více od autora