Ján Kollár
Slávy dcera - lyricko-epická báseň ve třech zpěvích z roku 1824 - Podle prvního vydání z roku 1824 pro účastníky XI. schůzky SKM ve Zlíně dne 12. května 1940 na oslavu vynálezu umění knihtiskařského mistrem Janem Gutenbergem roku 1440

1939 | Nakladatelství Skupina moravských knihomilů v Kroměříži

Sbírka sonetů, v níž se vzájemně prostupují dva ideály - láska k ženě a láska k národu. Autor podřídil svůj osobní prožitek nadosobním vlasteneckým a humanistickým hodnotám. V alegorickém obraze slovanské mytologie vyzvedl myšlenku slovanské vzájemnosti, která posilovala naději a sebevědomí malých národů, podřízených t…ehdejší vládě habsburské monarchie.
Pod vlivem dřívějších autorů, Danta, Byrona či Komenského, je využit motiv putování. Básník je na své cestě po slovanské pravlasti doprovázen bůžkem Mílkem a bohyní Mínou. Vystupující slovanští bohové jsou tvořeni po vzoru antického panteonu. Mílek představuje poslovanštělého Amora, syna bohyně Lady , a Mína, dcera bohyně Slávy, zosobňuje ideální symbol slovanské budoucnosti. Sbírka sonetů, v níž se vzájemně prostupují dva ideály - láska k ženě a láska k národu. Autor podřídil svůj osobní prožitek nadosobním vlasteneckým a humanistickým hodnotám. V alegorickém obraze slova…nské mytologie vyzvedl myšlenku slovanské vzájemnosti, která posilovala naději a sebevědomí malých národů, podřízených tehdejší vládě habsburské monarchie.
Pod vlivem dřívějších autorů, Danta, Byrona či Komenského, je využit motiv putování. Básník je na své cestě po slovanské pravlasti doprovázen bůžkem Mílkem a bohyní Mínou. Vystupující slovanští bohové jsou tvořeni po vzoru antického panteonu. Mílek představuje poslovanštělého Amora, syna bohyně Lady , a Mína, dcera bohyně Slávy, zosobňuje ideální symbol slovanské budoucnosti.

Stav

Dobrý

natržená obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Poznámka:	4 dřevoryty Ferdiše Duši
Vazba:	volné listy v obálce
Počet stran:	178 s.
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ferdiš Duša
Vydáno v:	Uherské Hradiště
Vystaveno:	14. 5. 2021 16:38
Číslo položky:	182774

O autorovi

Ján Kollár

Ján Kollár, někdy také Jan Kollár , byl básník, jazykovědec, historik a evangelický duchovní slovenského původu, píšící česky, významná osobnost českého národního obrození a slovenského národního obrození, propagátor ideje slovanské vzájemnosti panslavismu. Psal i pod pseudonymem Čechobratr Protištúrsky. Ján Kollár pocházel z venkovského zemědělsko-řemeslnického rodu. Jeho otec Matěj byl zemědělec a řezník, v obci často volený rychtářem nebo notářem. Místní školu vychodil v |Mošovcích, projevoval literární a výtvarné zájmy, zejména k řezbářství. Nižší gymnázium vystudoval v letech 1806–1809 v Kremnici, ale před vstupem do vyššího ročníku ho otec roku 1809 povolal domů, aby pracoval v rodinném hospodářství, a dal ho do učení na řezníka. To však mladého Jána Kollára nebavilo, a tak odešel z domova k bratranci, učiteli Jánu Kollárovi do Slovenského Pravna. Krátce pak učil v rodné obci V letech 1810–1812 studoval na gymnáziu v Banské Bystrici, kde měl na jeho literární vkus a vývoj vliv tamní rektor Paulus Magda. Roku 1812 odešel na evangelické filozoficko-teologické lyceum do Prešpurku, kde studoval až do roku 1815. Učil se tam řečtinu, četl latinské a německé klasiky a moderní evropskou literaturu. Odkázán na vlastní obživu, vedl o prázdninách roku 1813 tamní sirotčinec. V letech 1815–1817 působil jako vychovatel, přátelil se s S. Rožnayema četl české a slovenské knihy. Od roku 1817 studoval protestantskou teologii na univerzitě v Jeně . Cestou se seznámil s Josefem Jungmannem. V Jeně poznal Frederiku Wilhelmiou Schmidtovou, dcerou německého pastora, vse svých básních opěvovanou Mínu, do které se zamiloval. V skrytu duše zřejmě doufal, že se Wilhemina stane jeho manželkou, ale její rodiče tomuto vztahu nepřáli. Po studiích roku 1819 Kollár přijal úřad evangelického duchovního v Pešti, kde s přestávkami působil třicet let. V roce 1834 se stal prvním předsedou Spolku milovníků slovenské řeči a literatur...

Více od autora