Karel Václav Rais
Sirotek

1950 | Nakladatelství Vyšehrad

Realista Rais se pokouší v tomto obraze bojovat proti staré tradici a jednoznačnému soudu vesnice, která je přesvědčena, že sirotek je vždy nebohé dítě a druhá matka musí být macecha. Malého Josífka se ujala po smrti matčině jeho babička, ale jakmile se dověděla, že zeť má "známost", švadlenu Pavlu, odmítne o dítě se s…tarat a pošle je v otrhaných šatečkách k "nehodnému" tátovi. Klikar, mistr z přádelny, se ovšem nemůže sám o dítě starat, ale chlapec nezůstane stejně osamělý: ujme se ho Klikarova nevěsta, která pečuje o dítě s láskou jako vlastní matka. I po sňatku se nezmění ve svém jednání vůči chlapci a zmaří všechny soudy a úvahy předvídavých sousedů. Realista Rais se pokouší v tomto obraze bojovat proti staré tradici a jednoznačnému soudu vesnice, která je přesvědčena, že sirotek je vždy nebohé dítě a druhá matka musí být macecha. Malého Josífka s…e ujala po smrti matčině jeho babička, ale jakmile se dověděla, že zeť má "známost", švadlenu Pavlu, odmítne o dítě se starat a pošle je v otrhaných šatečkách k "nehodnému" tátovi. Klikar, mistr z přádelny, se ovšem nemůže sám o dítě starat, ale chlapec nezůstane stejně osamělý: ujme se ho Klikarova nevěsta, která pečuje o dítě s láskou jako vlastní matka. I po sňatku se nezmění ve svém jednání vůči chlapci a zmaří všechny soudy a úvahy předvídavých sousedů.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	233
Jazyk:	česky
Edice:	Raisovy spisy
Vydání:	Vydání desáté
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 7. 2024 16:3
Číslo položky:	924111

O autorovi

Karel Václav Rais

Karel Václav Rais byl český prozaik s regionálním zaměřením na Podkrkonoší a Hlinecko, autor knih pro děti a mládež. Je jedním z představitelů českého literárního realismu a tvůrců tzv. venkovské prózy. Svým dílem navazoval na Němcovou, Nerudu, Hálka a Světlou. Spoluzaložil a posléze i spoluredigoval beletristický časopis Zvon. Narodil se v Bělohradě . Pocházel z chudé rodiny, jeho matka byla švadlenou, otec rodinu zabezpečoval prací na poli a tkalcováním. Rais měl s rodiči harmonický vztah. I díky nim a jejich laskavé péči si k rodnému kraji vytvořil silné pouto. Pro Raisův malý vzrůst, tělesnou slabost ho rodiče chtěli dát na krejčovské nebo hodinářské řemeslo. Rais však ve škole dosahoval výborných výsledků, patřil mezi nejlepší žáky, a proto rodiče své rozhodnutí přehodnotili. Nakonec byl Rais poslán na studia do nedalekého Jičína. Na tamním učitelském ústavu složil v roce 1877 maturitní zkoušku. Maturitní zkouška na učitelském ústavu se skládala ze všech vyučovacích předmětů. Rais však v tomto představoval výjimku, neboť některé zkoušky mu byly prominuty. Znalosti musel prokazovat pouze z fyziky, českého jazyka, zeměpisu a pedagogiky. Téhož roku nastoupil Rais jako učitel na malou školu v Trhové Kamenici. O jeho umístění rozhodl vliv ředitele učitelského ústavu v Jičíně a slovo Raisových rodičů. Sám rodný kraj opouštěl nerad a skutečnost, že bude od domova tak vzdálen, nesl velice těžko. Ve své knize Ze vzpomínek na tuto událost vzpomíná: „Železné hory – cíl mé cesty – tam, tam někde mezi jejich vrchy budu žíti příští své dni! Stín padl na duši.“ Patrně vlivem studeného pokoje, v němž Rais za dobu trhovokamenického působení žil, a vlivem hry na varhany v zimním období trpěl akutním kloubním revmatismem. Mimo školu žil v Trhové Kamenici osamělým...

Více od autora