Honoré de Balzac
Sestřenice Běta : La cousine Bête

1925 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Jeden z posledních Balzacových románů, zobrazující žhavé problémy své doby francouzské společnosti, je situovaný do Paříže 19. století. ilustroval J. Goth přeložil Otakar Šimek formát knihy 13 x 17,5 cm pevná zdobená vazba se zlacenou ražbou na hřbetě druhé vydání Jeden z posledních Balzacových románů, zobrazující žhavé problémy své doby francouzské společnosti, je situovaný do Paříže 19. století. ilustroval J. Goth přeložil Otakar Šimek formát knihy 13 x 17,5 …cm pevná zdobená vazba se zlacenou ražbou na hřbetě druhé vydání

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	472 , 12 nečíslovaných lilstů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jan Goth
Překladatel:	Otakar Šimek
Edice:	Slavní autoři literatur světových, 1. svazek ed. Spisy Honoré Balzaca
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Honoré de Balzac

Honoré de Balzac , byl francouzský spisovatel, představitel realismu a romantismu. Bývá považován za zakladatele kriticko-realistického románu. Balzacovým magnum opus je cyklus devadesáti sedmi románů a povídek pod souborným názvem Lidská komedie. Napsal však i řadu románů s dobrodružnou či fantastickou tematikou, např. Šagrénová kůže, rovněž součást Lidské komedie – v cyklu Filosofických studií. Honoré de Balzac se narodil v měšťanské rodině ve městě Tours ve francouzském departementu Indre-et-Loire. Jeho rodiči byli Bernard-François Balssa , jenž zbohatl za francouzské revoluce jako vojenský zásobovatel, a Anne-Charlotte-Laure roz. Sallambier , tedy o 32 let mladší než otec. Někdy mezi lety 1771 a 1783 dostal otec úřední povolení ke změně rodinného jména na Balzac. Honoré měl dvě sestry, Laure provdanou de Surville a Laurence provdanou de Montzaigle . Z jeho rodokmenu také vyplývá, že do manželství jeho rodičů se narodil již roku 1798 jeden chlapec, Louis Daniel Balssa , který však po necelém měsíci života zemřel. Od 22. června 1807 až do roku 1813 pobýval Honoré v internátu klášterní školy ve Vendôme, kde byl vychováván mnichy řádu oratoriánů. Později vystudoval v Paříži práva. Krátce působil jako notář, ale pak se proti vůli rodiny stal spisovatelem. Nejprve psal tzv. černé dobrodružné romány, a to pod různými pseudonymy, nejčastěji jako Horace de Saint-Aubin, které později zavrhl. Balzac vyznával politický legitimismus, byl monarchistou s celoživotními snahami proniknout do vyšší společnosti. Hojně navštěvoval pařížské salóny, například Jamese von Rothschilda. V roce 1825 například započal poměr s ovdovělou vévodkyní d'Abrantès, která byla o 15 let starší než on. Z této snahy vyplývaly i jeho neustálé finanční potíže, které se snažil řešit svou hektickou literární tvorbou (psal i romány ...

Více od autora