Ivan Sergejevič Turgenev
Sen a jiné povídky

1966 | Nakladatelství Odeon

Třetí ze čtyř svazků Turgeněvových povídek obsahuje tematicky, myšlenkově i žánrově různorodé prózy z let 1870–1883 . Rozvíjí se v nich subjektivnější a v základě romantická složka autorova talentu, jež nabyla od konce šedesátých let v jeho tvorbě značně na významu. Jsou uvedeny Jarními vodami, do značné míry autobiog…rafickým příběhem lásky náhle zrozené i stejně náhle zmařené, nejvyzrálejší a dodnes nejživotnější z próz svazku. Třetí ze čtyř svazků Turgeněvových povídek obsahuje tematicky, myšlenkově i žánrově různorodé prózy z let 1870–1883 . Rozvíjí se v nich subjektivnější a v základě romantická složka autorova talentu, …jež nabyla od konce šedesátých let v jeho tvorbě značně na významu. Jsou uvedeny Jarními vodami, do značné míry autobiografickým příběhem lásky náhle zrozené i stejně náhle zmařené, nejvyzrálejší a dodnes nejživotnější z próz svazku.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	424
Jazyk:	česky
Překladatel:	Ervína Moisejenková, Věra Očadlíková
Edice:	Knihovna klasiků., 8. svazek ed. 8. svazek ed. Spisy Ivana Sergejeviče Turgeněva, Knihovna klasiků: Spisy Ivana Sergejeviče Turgeneva
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 2. 2025 12:27
Číslo položky:	1157814

O autorovi

Ivan Sergejevič Turgenev

Ivan Sergejevič Turgeněv byl ruský spisovatel, prozaik, básník a publicista. Ivan Sergejevič Turgeněv pocházel z velmi zámožné šlechtické rodiny, jeho otec byl důstojník, který brzy odešel do výslužby a doma velmi autoritářsky vládl. Dětství strávil Turgeněv většinou v Orlu, od roku 1827 v penzionátu v Moskvě. Po maturitě studoval literaturu v letech 1833–1834 v Moskvě, 1834–1837 v Petrohradě a v letech 1837–1841 v Berlíně, kde studoval i klasické jazyky a Hegelovu filosofii, a v Heidelbergu. Po návratu se chtěl stát profesorem filosofie v Moskvě, tento obor byl však v té době jako zbytečný zrušen. Roku 1843 se v Petrohradu seznámil se slavnou francouzskou zpěvačkou Pauline Viardotovou, s níž navázal celoživotní přátelství. Pracoval dva roky jako úředník, roku 1845 se ale vrátil na rodinný statek, osvobodil všech asi 1000 nevolníků a věnoval se literatuře; slávu mu přinesla kniha povídek „Lovcovy zápisky“. V Moskvě se seznámil s významnými slavjanofily , ale přiklonil se ke směru, který usiloval o přiblížení Ruska k západní Evropě a později se nazýval západnický . Roku 1852 mu petrohradská cenzura zakázala publikovat článek o Gogolovi, Turgeněv ji však obešel a článek publikoval v Moskvě. Za to byl zatčen a vykázán do vyhnanství ve své rodné vesnici. Roku 1854 bylo vyhnanství na přímluvu následníka trůnu, pozdějšího cara Alexandra II., zrušeno a Turgeněv odjel do Paříže. S výjimkou let 1863–1870, kdy byl s manžely Viardotovými v Baden-Badenu, žil v Paříži a jen v době honů zajížděl do rodného Orla. V letech 1874 a 1875 se léčil s bolestivými záchvaty dny v Karlových Varech. Zde o něj pečoval rakouský balneolog Josef Seegen. Do kroužku jeho blízkých přátel patřili například Gustave Flaubert, Prosper Mérimée, Gustav Freytag a Theodor Storm. Turgeněv začínal jako jemný lyrický...

Více od autora