Vlasta Pittnerová
Selský chléb

1990 | Nakladatelství Romance

Tato kniha shrnuje některé povídky z moravské strany "Žďárských hor". Venkovský život v této drsné části Českomoravské vrchoviny nebyl nikdy jednoduchý a jednoduchý není ani dnes. Tentokrát však nejde pouze o příběhy ze života sedláků, chalupníků a obecních chudých. Objevuje se zde i chvilkový citový zmatek mladého boh…oslavce, který však za něj, aniž to tušil, vyřešil jeho otec. Tato kniha shrnuje některé povídky z moravské strany "Žďárských hor". Venkovský život v této drsné části Českomoravské vrchoviny nebyl nikdy jednoduchý a jednoduchý není ani dnes. Tentokrát však nejde… pouze o příběhy ze života sedláků, chalupníků a obecních chudých. Objevuje se zde i chvilkový citový zmatek mladého bohoslavce, který však za něj, aniž to tušil, vyřešil jeho otec.

Stav

Dobrý

lehce zkosený hřbet

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zkosený hřbet
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	275
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090026109
ISBN:	9788090026100
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Polná
Vystaveno:	18. 3. 2024 14:50
Číslo položky:	796406

O autorovi

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora

Komentáře ke knize