August Šenoa
Selská vzpoura

1977 | Nakladatelství Odeon

Historický román, vydaný poprvé před sto lety, zpodobuje pozadí, příčiny a vznik ozbrojeného povstání tisíců charvátských rolníků proti útisku domácí šlechty, narůstající od poloviny šedesátých let a vrcholící r. 1573, a posléze jeho krvavé potlačení za císařské podpory a umučení jeho vůdce Matiji Gubce a jeho druhů. Historický román, vydaný poprvé před sto lety, zpodobuje pozadí, příčiny a vznik ozbrojeného povstání tisíců charvátských rolníků proti útisku domácí šlechty, narůstající od poloviny šedesátých let a …vrcholící r. 1573, a posléze jeho krvavé potlačení za císařské podpory a umučení jeho vůdce Matiji Gubce a jeho druhů.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 7. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	313
Jazyk:	česky
Překladatel:	Otakar Kolman
Edice:	Světová knihovna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 7. 2026 15:37
Číslo položky:	1821364

O autorovi

August Šenoa

August Ivan Nepomuk Eduard Šenoa byl chorvatský spisovatel slovenského a sudetoněmeckého původu, básník, kritik a fejetonista. Kromě práce na řadě časopisů , se projevil jako autor období přechodu od romantického „opěvování slovanské vzájemnosti a velkoleposti“ k realistické literatuře. Studoval v Praze a v Záhřebu. Proslavil se hlavně svým dílem Selská vzpoura , kde zachytil události selské vzpoury proti všehoschopné vrchnosti v atmosféře neustálých obav před expanzí Turků. Byl ale autorem i řady dalších historických románů, jako jsou např. Zlatarovo zlato , Čuvaj se senjske ruke nebo Diogenes . Řada z nich byla vydána také česky. Kromě toho sepsal také celou řadu vlastenecky laděných básní. Šenoova díla přecházejí v použité formě od romantismu k realismu; hledají témata nové doby a ostře odsuzují staré, především feudalistické pořádky. V románu Selská vzpoura se projevil jeho odpor k maďarským feudálům jako k síle, která potlačuje typického chorvatského sedláka. Chorvatské feudály naopak vnímal jako nevýznamné vlastníky polí a sadů. Šenoa se zajímal také i o politiku; názorově neměl daleko k Ante Starčevićovi, a to i přesto, že se ho nebál otevřeně kritizovat.

Více od autora