Knihy
Psychologie a osobní rozvoj
Psychologie
Tomáš Garrigue Masaryk
Sebevražda hromadným jevem společenským moderní...

Tomáš Garrigue Masaryk
Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty

1926 | Nakladatelství Čin

Pohled na sebevraždu jako na hromadný společenský jev, který se vyvinul z moderního kulturního života. Vyskytuje se periodicky, souvisí s nervozitou a duševními nemocemi, patologickými stavy moderní společnosti. Autor se snaží odhalit kořeny a příčiny tohoto jevu. Shledává je v rozvratu tradičního náboženského vztahu k… životu, nedůslednosti vzdělání, nevytříbeném světovém názoru a nedostatečné organizaci společnosti. Sebevražda odráží rozmach moderního individualismu a racionalismu, který zapříčinil rozpad katolické ideové soustavy. Absence náboženství vhodného pro moderního člověka vede k fatalismu a nárůstu sebevražednosti. Východisko z dobové krize spočívá v myšlení, jež by se opíralo o sjednocení nemytické víry a vědy. Řešením je nové náboženství, náboženství bez nánosu kněžství, které by poskytlo lidem sílu a mravní oporu, zároveň i svobodu myšlení. Pc.+ Sára Pohled na sebevraždu jako na hromadný společenský jev, který se vyvinul z moderního kulturního života. Vyskytuje se periodicky, souvisí s nervozitou a duševními nemocemi, patologickými stavy moderní s…polečnosti. Autor se snaží odhalit kořeny a příčiny tohoto jevu. Shledává je v rozvratu tradičního náboženského vztahu k životu, nedůslednosti vzdělání, nevytříbeném světovém názoru a nedostatečné organizaci společnosti. Sebevražda odráží rozmach moderního individualismu a racionalismu, který zapříčinil rozpad katolické ideové soustavy. Absence náboženství vhodného pro moderního člověka vede k fatalismu a nárůstu sebevražednosti. Východisko z dobové krize spočívá v myšlení, jež by se opíralo o sjednocení nemytické víry a vědy. Řešením je nové náboženství, náboženství bez nánosu kněžství, které by poskytlo lidem sílu a mravní oporu, zároveň i svobodu myšlení. Pc.+ Sára

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, neautorský podpis

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, neautorský podpis
Vazba:	pevná
Počet stran:	xvi, 284
Jazyk:	česky
Edice:	Spisy T. G. Masaryka
Vydání:	Druhé vydání české
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 5. 2025 18:51
Číslo položky:	1234664

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora