Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Česko a Slovensko
Rudolf Medek
Sborník vzpomínek na ruskou armádu

Rudolf Medek: Sborník vzpomínek na ruskou armádu

Rudolf Medek, Václav Petřík, Vojtěch Vladimír Klecanda, Vladimír Haering, Matěj Němec, M Kouklík, Věnceslav Švihovský, P. J Pilát
Sborník vzpomínek na ruskou armádu

1934 | Nakladatelství Svaz Ruských Válečných Invalidů v ČSR

Vyberte kus

Stav

Dobrý

natrhnutý hřbet, vše drží

Skladem pro e-shop Odešleme do 10. 7. 2026

Další varianty

	Stav Dobrý natrhnutý hřbet, vše drží	Skladem pro e-shop Odešleme do 10. 7. 2026
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 10. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutý hřbet, vše drží
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	II, 43
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 2. 2026 11:41
Číslo položky:	1597802

O autorech

Rudolf Medek

Rudolf Medek byl český spisovatel a voják. Narodil se v rodině královéhradeckého obuvníka Václava Medka a jeho manželky Marie, rozené Špatenkové. Vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové a v letech 1909–1914 učil na školách v okrese. Měl šest sourozenců, bratr Jaroslav Medek byl autorem románů z 1. světové války. V roce 1914 byl povolán do armády a absolvoval důstojnický kurs. V první světové válce byl nasazen na ruské frontě a o Vánocích 1915 přešel k Rusům. Po pobytu v zajateckých táborech vstoupil do československých legií v Rusku. Účastnil se bitvy u Zborova, po ní doprovázel v Rusku T. G. Masaryka a v letech 1917–1918 byl redaktorem časopisu Československý voják. S legiemi se zúčastnil cesty Sibiří a v roce 1919 byl členem delegace s vojensko-politickým posláním do USA a Francie. Do 31. prosince 1919 dosáhl hodnosti podplukovníka. Po návratu do Československa se ve službách československé armády stal plukovníkem, v dubnu 1931 byl povýšen na brigádního generála. Roku 1919 mu britský král udělil Řád za vynikající službu , ve Francii získal Řád čestné legie; tato vyznamenání po Mnichovské dohodě vrátil. V letech 1920–1929 byl ředitelem Památníku odboje a v letech 1929–1939 a po jeho sloučení s dalšími institucemi do Památníku národního osvobození se stal jeho ředitelem. Od roku 1929 se angažoval i politicky, ale jen jako nestraník . Dne 27. listopadu 1934 vydala skupina českých spisovatelů prohlášení, ve kterých odsuzovali protiněmecké manifestace českých studentů v době tzv. insigniády; tyto útoky nazvali fašistickými. Rudolf Medek na to reagoval 29. listopadu otevřeným dopisem Karlu Čapkovi. V něm se zastával násilně demonstrujících českých studentů a poukázal na původce – německé studenty, kteří obsadili Karo...

Více od autora

Vojtěch Vladimír Klecanda

Vojtěch Vladimír Klecanda byl český legionář, československý důstojník a generál. Před první světovou válkou pracoval u pobočky firmy Laurin & Klement v Charkově na Ukrajině. Hned v roce 1914 se přihlásil do České družiny a vyznamenal se jako vyzvědač a organizátor odporu v rakouské armádě. Působil ve štábu ruské armády jako velitel výzvědného oddílu a tlumočník a přičinil se o zřízení československého oddělení v zajateckém táboře u Kyjeva, odkud se pak rekrutovali čeští legionáři. Po Říjnové revoluci 1917 bojoval na Kavkaze, na Uralu a na Sibiři a byl generálním ubytovatelem československého armádního sboru v Rusku. Po návratu se stal zástupcem náčelníka Generálního štábu a v letech 1920 až 1922 studoval na Vysoké škole válečné v Paříži. Pak byl jmenován velitelem 1. brigády v Praze a v letech 1924 až 1929 působil jako vojenský přidělenec na vyslanectví v Paříži. Po návratu byl velitelem 2. divize v Plzni a od roku 1931 1. divize v Praze. Působil také jako významný funkcionář Svazu skautů RČS a dalších sportovních i mezinárodních organizací. Později cestoval po Severní Africe a Jižní Americe a psal cestopisné vzpomínky. Generál Klecanda zemřel pádem z okna svého bytu. Zatímco Vojenský historický ústav se domnívá, že šlo o nešťastnou náhodu, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu nevylučuje, že mohlo jít i o sebevraždu nebo vraždu.. Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Vladimír Klecanda na Wikimedia Commons

Více od autora