Knihy
Beletrie
Česká literatura
Jiří Poláček
Sborník třinácti: mezi generacemi

Jiří Poláček: Sborník třinácti: mezi generacemi

Jiří Poláček, František Všetička, Ivo Pospíšil, Jindřich Zogata, Vladimír Křivánek, Luisa Nováková, Jan Zouhar, Michaela Hashemi, Miluše Juříčková, Ester Nováková, Václav Štěpánek, Zuzana Wotkeová, Libor Pavera
Sborník třinácti: mezi generacemi

2019 | Nakladatelství Česká asociace slavistů

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	215
Jazyk:	česky
ISBN10:	808829603X
ISBN:	9788088296034
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	16. 6. 2023 12:22
Číslo položky:	573867

O autorech

Jiří Poláček

Jiří Poláček byl český fotograf. Je znám jako spoluautor časosběrného fotografického cyklu Český člověk, dokumentující portréty Čechů a Češek od roku 1982. Dalšími autory této série jsou Jan Malý a Ivan Lutterer. V letech 1974–1978 vystudoval na FAMU obor fotografie. Narodil se 6. června 1946. Začal fotografovat ve 12 letech. Rodiče ho, protože byl nepřizpůsobivý, nepustili do internátu filmové školy do Čimelic, vyučil se kovodělníkem a po střední škole pro pracující ilegálně překročil hranice do Rakouska a emigroval do USA v lednu 1967. Po mnoha štacích v různých městech, absolvoval v roce 1969 kurs fotožurnalistiky na UCLA v Kalifornii. V roce 1972 se vrátil před nástupem do armády zpět do Prahy. Fotografoval svůj oblíbený Smíchov a pracoval ve fotolaboratoři ČTK. V roce 1974 byl přijat na externí studium umělecké fotografie na FAMU. V roce 1975 zvětšoval fotografie pro velkou výstavu Jana Svobody v Brně, od té doby do Svobodovy smrti byli přátelé a Poláček pro Svobodu hodně zvětšoval ve své malé laboratoři na Smíchově. Panoramatický Smíchov začal Poláček po získání starého „Kodaku panoram“ z roku 1895 od Jana Svobody, ten ho získal od paní Tomanové po smrti fotografa Jiřího Tomana, který ho získal od Josefa Sudka, kterému asistoval. Panoramata fotografoval Poláček s přestávkami až do roku 2000. Soubor panoramat smíchovských ulic pocházejících z roku 1978 byl částí jeho diplomové práce na FAMU, kterou absolvoval v roce 1978. Do konce roku 1980 vyvolával jako první v ČSSR diapozitivy v Kodak procesu E 6. Od roku 1981 je na volné noze. Z počátku fotografoval hodně stavby sídlišť a výrobu jídel do knih a časopisů. Fotografie jídel a nápojů je jeho komerční prací až do teď. S kolegy fotografy z FAMU Janem Malým a Ivanem Luttererem založili v roce 1982 společnost „Czech Field Studio“ založené na skládacím plátěném ateliéru s kovovou rozkládací konstrukcí a mikrobusu VW. Od té doby portrétovali v Čechách a...

Více od autora

František Všetička

František Všetička je český literární historik a teoretik, vysokoškolský pedagog a vědecký redaktor. Je též beletrista, autor románů, fejetonů a překladatel z polštiny. Vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Po maturitě v roce 1952 začal studovat obor český jazyk a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kterou absolvoval 1957 diplomovou prací Literárněteoretické názory S. K. Neumanna v 10. letech 20. století. V letech 1957–1961 učil na průmyslových školách v Uničově a v Lipníku nad Bečvou, od roku 1961 byl odborným asistentem Pedagogického institutu v Gottwaldově/Zlíně, od roku 1964 na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Titul kandidáta věd ziskal v roku 1967 prací Václav Říha, a akademický titul doktor filozofie ziskal v 1968 prací Kapitoly o kompozici. Po obhajobě habilitační práce Čtyři hlasy. O kompoziční výstavbě poezie pro děti byl od roku 1991 docentem PedF UP v Olomouci, a od 1990 až 1994 tamtéž vedoucím katedry. Souběžně byl vědeckým redaktorem řady Studia philologica při Vydavatelství UP. V roce 1997 odešel do důchodu. Jeho teoretické myšlení formoval v počátcích anglista olomoucké univerzity Ladislav Cejp, po něm pak práce ruské formální školy; výbor z těchto prací vydal v roce 1971 pod názvem Kompozice prózy. František Všetička se jako teoretik zabývá poetikou literárních děl, zejména jejich kompoziční výstavbou. Svůj zájem věnuje české literatuře v plném jejím rozsahu, od gotické poezie přes barokní lidové drama až po tvorbu současnou. Obdobně se zaměřuje na literaturu slovenskou, ruskou a polskou a na komparace mezi těmito literaturami a literaturou českou. Debutoval v roce 1949 ve Stráži lidu v Olomouci, od poloviny 50. let publikoval v časopisech Červený květ, Listy filologické, Česká literatura, Květen, Kultura, Host do domu, Zlatý máj, Plamen, Česká rusistika, Tvář, Akord, Literární noviny, Impuls, Tvar, Slovenská literatúra v Bratislavě...

Více od autora