Knihy
Ostatní
Periodika a časopisy
Josef Kunský
Sborník Československé společnosti zeměpisné - ...

Josef Kunský: Sborník Československé společnosti zeměpisné - Svazek L. - sešit 2, 3, 4

Josef Kunský, Bohuslav Horák
Sborník Československé společnosti zeměpisné - Svazek L. - sešit 2, 3, 4

1946 | Nakladatelství Česká společnost zeměpisná

Stav

Mírně opotřebená

rozpadlá vazba, archy stále nerozřezané, lehce politá

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, archy stále nerozřezané, lehce politá, rozpadlá vazba
Vazba:	volná brož
Počet stran:	116
Jazyk:	česky
Edice:	Československá akademie věd, Sekce geologicko-geografická
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 1. 2025 10:0
Číslo položky:	1112196

O autorech

Josef Kunský

Josef Kunský byl český geomorfolog a vysokoškolský pedagog. Narodil se v Sušici, štepovačce Marii Kunské . . V Sušici též vystudoval reálku, na které maturoval v roce 1922. Následně vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Zde studoval přírodopis a zeměpis, později také matematiku a fyziku. Studium ukončil v roce 1928 dizertační prací „Studie o třetihorních štěrcích ve středních Čechách“ a získal doktorát. Po ukončení studií pracoval na několika pražských středních školách. Roku 1934 se habilitoval prací „Údolí Otavy“. Roku 1936 byl vedoucím expedice na Island a Faerské ostrovy. Zkoumal především tvary vulkanického a ledovcového reliéfu. Po návratu vznikl cestopis, který vyšel v r. 1958 německy pod názvem „Polarlicht über Vulkaninseln“ a v češtině vycházel především v rámci časopisu Širým světem. V letech 1942–1945 pracoval v Ústředním ústavu geologickém. Po znovuotevření českých vysokých škol se v roce 1946 stal mimořádným profesorem fyzické geografie na UK. Na ní také vyučoval geomorfologii a fyzický zeměpis. Řádným profesorem se stal v roce 1949. V letech 1950–1952 byl Josef Kunský zvolen proděkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a roku 1953 byl jmenován členem-korespondentem ČSAV. Ve své vědecké práci se věnoval jak obecným fyzickyzeměpisným otázkám , tak krasovým a glaciálním otázkám , napsal také dílo Čeští cestovatelé, slovem doprovodil fotografie Viléma Heckela v díle Naše hory. Jeho popularizující příspěvky byly též zveřejňovány v časopise Pestrý týden. Josef Kunský byl dlouholetým členem redakčních rad odborných časopisů. Vedl například Zeměpisný magazín ....

Více od autora

Bohuslav Horák

Bohuslav Horák byl český středoškolský profesor, komunální politik a odbojář, zakladatel muzea v Rokycanech. Studoval na gymnáziu v Žitné ulici v Praze a na Filozofické fakultě UK v Praze. V roce 1901 získal vysvědčení učitelské způsobilosti pro přírodopis, matematiku a fysiku, o rok později doktorát filozofie. V letech 1902–1903 působil jako suplent na reálkách v Pardubicích a v Praze-Karlíně, v letech 1903–1925 byl profesorem na gymnáziu v Rokycanech. Jeho žákem byl Karel Cejp. S manželkou Annou roz. Křečkovou měli dceru. V letech 1925–1938 zastával funkci ředitele gymnázia v Rokycanech, i nadále vyučoval přírodopis, matematiku, fyziku a propedeutiku. Byl zakládajícím členem Městského muzea v Rokycanech spolu s Josefem Hodkem a Juliánem Svobodou, od roku 1937 nese muzeum jeho jméno. V letech 1909–1914 vykonával funkci redaktora časopisu Brdský kraj. V tomto časopisu publikoval řadu statí, některé pod pseudonymem Theodor Montanus. V roce 1914 jmenován dopisujícím členem c. k. ústřední komise pro péči o památky ve Vídni, od roku 1920 byl konzervátorem ministerstva školství a národní osvěty. V roce 1936 založil Muzejní společnost v Rokycanech a stal se jejím prvním předsedou. Mimo to byl také aktivním komunálním politikem, členem městského a okresního zastupitelstva. Byl členem místní školní rady, zakladatelem Okresní péče o mládež, předsedou Spolku na podporu nemajetných studujících v Rokycanech, předsedou Spolku státních a veřejných zaměstnanců, předsedou Osvětového sdružení v Rokycanech. Aktivní byl rovněž v Sokole, kde zastával funkci starosty župy Rokycanovy. Během druhé světové války se zapojil do sokolského odboje a byl internován v nacistických vězeních. Zemřel 10. února 1942 v Auschwitz. V Rokycanech je po něm pojmenována Horákova ulice. Čestné občanství města získal dvakrát, a to v letech 1931 a 1965. V Rokycanech má také dvě pamětní desky, jednu od roku 1987 na chodbě původního gymnázia, druhá ...

Více od autora